Před 60 lety si američtí vědci nechali patentovat laser

Zpráva ČTK vydáno dne 25. března 2020
Foto: Wikimedia Commons

Jen málokterá technologie se dočkala tak všestranného využití jako laser. Princip kvantového zesilovače optického záření si nechali patentovat američtí vědci Charles Townes a Arthur Schawlow 22. března 1960. Jejich prvenství však bylo zpochybněno a za skutečného „otce laseru“ bývá často označován jejich krajan Gordon Gould.

Skoro už ani nepřekvapí, že u kořenů revolučního vynálezu stál fenomenální fyzik Albert Einstein. Praktickým výsledkem jeho teorie o stimulované emisi záření byl v první polovině padesátých let přístroj schopný vytvářet a zesilovat mikrovlnné záření, takzvaný maser. Od něj byl už jen krůček k principiálně podobnému aparátu, který by dokázal namísto mikrovln zesilovat optické záření.

Koncem března 1960 si laser nechali patentovat americký fyzik Charles Townes, jenž byl jedním z vynálezců maseru, a jeho švagr Arthur Schawlow. Originalita jejich myšlenky však byla záhy zpochybněna Gordonem Gouldem. Tento mladý vědec tvrdil, že na princip zesilování světla přišel dřív, a jako důkaz předložil notářsky ověřený zápisník, do něhož si v roce 1957 své myšlenky zaznamenal. Protože Townes o Gouldově nápadu věděl, nabízela se otázka, zda svým patentem nesklidil plody cizího úsilí. Výsledkem byla řadu let trvající právní bitva, na jejímž konci soudy přiznaly Gouldovi právo na řadu klíčových patentů.

I kdyby se tak ale nestalo, jméno Gordon Gould by patrně z dějin vědy zcela nezmizelo, neboť jeho nositeli bývá přičítáno autorství samotného pojmu laser. Ten vznikl z počátečních písmen výrazu Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tedy zesilování světla stimulovanou emisí záření.

© Wikimedia Commons
První funkční laser předvedl v polovině května 1960 Theodore Maiman z Hughesových výzkumných laboratoří v kalifornském Malibu. Velkým krokem kupředu pak byl zejména vynález polovodičového laseru v roce 1962, který výrazně zmenšil zdroje paprsků.

V roce 1964 byl Townes jedním ze tří vědců, kteří za vědeckou práci vedoucí ke vzniku laseru dostali Nobelovu cenu za fyziku. Za práci v oblasti laserové spektroskopie získal Nobelovu cenu za fyziku v roce 1981 i Schawlow.

Přestože lasery využívají ke své činnosti složité procesy v nitru atomů, jejich přínos dokáže ocenit i laik. Možnosti praktického využití laseru jsou totiž skutečně široké a sahají od korekce očních vad až k ničení balistických raket.

© Wikimedia Commons

Příspěvek zatím nikdo neokomentoval. Buďte první.