Analýza českého průmyslu v roce 2020 od CIIRC

Redakce Redakce
— vydáno 25. září 2020

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky během letošního léta vypracoval analýzu českého průmyslu na základě 253 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností. Celou zprávu je možné stáhnout na internetu.

Celou Analýza českého průmyslu si můžete přečíst ZDE.

Období několikaletého růstu bylo přerušeno krizí, kterou způsobila pandemie nemoci COVID-19 a s ní související opatření včetně uzavření hranic. Nižší zisk o více než 20 % letos očekává 70 % firem.

Velké firmy jsou v na tom lépe než malé

Propad zisku u malých a středních firem se pohybuje kolem 10 %. „Malé a střední firmy jsou na tom, pokud jde o vývoj tržeb, zdánlivě lépe než firmy velké, je však nutné vzít v úvahu jejich v průměru nižší rezervy a zajištění nasmlouvanými zakázkami. Problémy s cash-flow cítí tak v řadě případů mnohem více než velké korporace. Data ohledně vývoje zisku, možností navýšit ceny svých prodejů a volných prostředků na investice to dokládají,“ upozorňuje na souvislosti Alena Burešová, Senior Manager for Industry and Development, Národní centrum Průmyslu 4.0.

Jak uvádí studie, ředitelé průmyslových firem očekávají v příštím roce opětovný růst, ale ten ani ze třetiny nevyváží pokles tržeb v letošním roce.

K největším problémům patří uzavření hranic

Většina české průmyslové výroby míří na export. Není překvapením, že kvůli uzavření mezistátních hranic a zpomalení světového obchodu se v tomto roce tržby průmyslových firem z exportu propadnou více než tržby celkové, a to v průměru o dva procentní body (minus 16,7 %). Opět jsou to velké firmy, které aktuální situaci pocítí hůře (předpokládaný pokles tržeb z exportu o 24 %), na druhou stranu mívají většinou lepší manévrovací prostor a více možností – pokud jde o udržení nebo získávání nových zahraničních odběratelů – než firmy střední a malé, které se obávají propadu svých tržeb z exportu ve výši jedné desetiny (10,7 %). Pro příští rok firmy předpokládají, že od svých zahraničních zákazníků utrží v průměru o 8,5 procent více než letos. Tedy – predikovaný růst tržeb z exportu vyváží letošní propad pouze z poloviny, uvádí analýza CIIRC.

Optimistické perspektivy vývoje vyjmenovává Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí ČR: „Každá krize však přináší i svá pozitiva a jedním z východisek té aktuální je uvědomění si, že v budoucnu není nadále možné, aby hlavním motivem průmyslové produkce byla jako doposud nízká cena. To hraje do karet také českým firmám a přináší perspektivní příležitosti pro vývoz kvalitních českých průmyslových výrobků v regionu i ve světě. Krize rovněž otevírá debatu nepřímého exportu, kdy mezi finálního odběratele a výrobce vstupuje zprostředkovatel. Vizí českého průmyslu, který tvoří většinu českého exportu, by proto měla být přímá a trvalá působnost na zahraničních trzích a posun od nepřímých a jednorázových exportů k přímým vazbám a vyšší přidané hodnotě. V tomto se českým firmám snaží jak Ministerstvo zahraničních věcí ČR, tak i naše zastupitelské úřady ve světě aktivně pomoci.“

Nespoléhat se jen na jednu oblast průmyslu

Firmou vytvářející vysokou přidanou hodnotu a divrzifikující svá rizika na světových trzích je například Koyo Bearings Česká republika, s. r. o. (KBCZ), její generální ředitel Petr Novák vysvětluje: „V letošním roce očekáváme pokles tržeb v rozmezí 15 až 20 %. Objem výroby, který v naší společnosti byl před pandemií koronaviru, můžeme čekat nejdříve v roce 2021, protože očekáváme, že náběh prodeje a výroby bude velmi pomalý. Ve fiskálním roce 2020 se zaměřujeme především na rozvoj nových projektů jak v oblasti automotive, tak v průmyslovém sektoru, kam dodáváme naše ložiska. Jako firma máme obrovskou výhodu, že se nesoustředíme jen na oblast automotive a 35 % našeho prodeje směřuje i do strojírenství a distribuce. V této oblasti je spousta potenciálních příležitostí k získání nových zákazníků. Další výhodou je, že cílíme i na trhy mimo Evropskou unii, jako je např. Asie nebo severní Amerika, což diverzifikuje naši závislost na jednom regionu. Tato naše strategie se nám vyplatí zvláště teď v období pandemie.“

Nutnost diverzifikace výrobního portfolia firem potvrzuje i profesor Vladimír Mařík, vědecký ředitel CIIRC ČVUT: „Továrny budou směřovat k flexibilitě a univerzálnosti. Třeba automobilky v případě změny aktuální potřeby začnou vyrábět jiné zboží.  To je ta flexibilita, kterou přináší současná revoluce. Během týdne se přestaví výrobní linka a místo aut začne vyrábět sekačky na trávu nebo respirátory. Budeme se muset zamyslet nad odolností Česka a jeho průmyslu v kritických, nepředvídatelných situacích. Dokážu si představit, že podnik, který dnes vyrábí motocykly či pistole, bude mít záložní výrobní program pro případ pandemie – začne pak vyrábět masky či dýchací přístroje.“

Stav našeho průmyslu v číslech

Stručné shrnutí letošního roku v číslech, jak je přináší analýza CIIRC: S poklesem ziskovosti se musí vypořádat 69,1 % společností, přičemž řada z nich – dříve úspěšných podniků – nyní bojuje o zachování černých čísel. Růstem se může v tomto roce pochlubit pouze desetina z nich (11,7 %), zejména velké firmy (22 %). Naštěstí predikce pro příští rok vyznívají spíše pozitivně – téměř polovina (43 %) firem se těší na opětovný růst zisku.

 

Další článek: Automatizovaná výroba polovodičů s mobilní robotickou aplikací KUKA