Co můžeme očekávat od trhu obráběcích strojů v roce 2021?

i1676421813 Ing. Tomáš Trojan
— vydáno 15. února 2021

Situace českého průmyslu v průběhu roku 2020 odpovídala stavu celé Evropy. Razantní opatření proti šíření koronaviru v jarních měsících způsobila prudký pád produkce, a tedy i ekonomických ukazatelů. Ve třetím a čtvrtém kvartálu se průmysl pomalu zotavoval, ale nepřiblížil se k číslům z roku 2019. Nejvíce nás teď zajímá, jak se bude situace vyvíjet v letošním roce.

Jak moc nás zklamal rok 2020?

Údaje CECIMO, které zahrnují celou Evropu, pracují pro rok 2021 s růstem trhu obráběcích a tvářecích strojů (machine tools – MT) o 23 %, který však nevyrovná celkový propad roku 2020, ten je odhadován na – 33 % (zcela přesná data za loňský rok ještě nejsou k dispozici). Finančně to znamená, že spotřeba obráběcích a tvářecích strojů v roce 2020 klesla na 13,3 miliardy eur z hodnoty 19,8 miliard eur v roce 2019. Asi nikoho nepřekvapí, že to jsou nejhorší výsledky od ekonomické krize v roce 2009. Pokles celosvětové průmyslové výroby se očekává přibližně kolem 5,3 %. 

Aktuálně jsou k dispozici přesná data za 3. kvartál roku 2020 (v celoročních údajích se pro 4. kvartál pracuje s odbornými odhady). Když se na toto období zaměříme z hlediska množství objednávek v České republice, najdeme zde i důvody k mírnému optimismu. Zatímco pokles zahraničních objednávek pro české výrobce obráběcích strojů dosáhl podobných čísel jako u našich sousedů, tedy – 30 %, příjem domácích objednávek oproti 3. kvartálu roku 2019 mírně stoupl na + 7 %. 

Co můžeme čekat od roku 2021?

Ekonomický pokles minulého roku byl částečně způsoben vlivy, které jsme mohli předvídat, a k nimž se ještě vrátíme v dalším textu. Největší neznámou se ovšem stala pandemie nemoci covid-19, s níž nikdo neměl zkušenost a až delší časový odstup ukáže, zda reakce firem i vlád byly přehnané či nikoliv. Na počátku roku 2021 jsme ale zkušenější a vlivy pandemie na celosvětové dění lze s jistou mírou přesnosti zahrnout do prognóz na následující rok nebo i roky. 

Zde publikované výhledy vycházejí ze studie Oxford Economics. Zpráva této organizace předpokládala výrazné oživení v 2. polovině roku 2020 jako projev restartu firem po jarním útlumu, tento předpoklad aktuální data potvrzují. Až do poloviny roku 2021 zůstane celosvětová výroba pod předkrizovými čísly. Další růst v letech 2022 až 2024 bude mít pomalejší tempo, protože zeslábne hybný moment, a navíc jej bude brzdit nerovnoměrný rozjezd klíčových trhů. 

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje ještě pomalejší zotavení. Pro Českou republiku z toho vyplývá, že HDP dosáhne své předkrizové úrovně nejdříve na konci roku 2022. 

Nesvádějme všechno na pandemii

Současný stav, často označovaný jako koronakrize, sugeruje dojem, že za všechno může šíření nemoci covid-19 a opatření na jeho potlačení. Musíme si však uvědomit, že ekonomické barometry ukazovaly pokles již koncem roku 2019, kdy byl koronavirus zanedbatelným lokálním problémem. 

Evropa doplácí na své rozhodnutí chovat se zodpovědně. Požadavky na výrobu v souladu s bezpečnostními normami, a především tlak na snižování emisí, ať už v energetice či v dopravě, snižuje konkurenceschopnost evropských výrobců. Morální a ekonomický rozměr zde jdou bohužel proti sobě. Automobilový průmysl, jako klíčové odvětví mnoha evropských zemí, prožívá náročnou transformaci směrem k elektromobilitě, do níž jsou vtaženi i všichni subdodavatelé. Dalším balvanem, který evropskou ekonomiku stahuje dolů, je probíhající odchod Velké Británie z Evropské unie. Až převane „koronakrize“, ani jedna z těchto výzev nezmizí. 

Bludný kruh elektromobility

Již v roce 2019 jsme pociťovali, že rozvoji elektromobility zabraňuje nedostatečně rozvinutá infrastruktura dobíjecích míst. Situace je však složitější, masivní nástup elektromobilů potřebuje dovyvinutí technologií, které zvýší komfort nad úroveň současných vozů, a teprve tím se stanou dostatečně atraktivní. Hodně se například mluví o technologii, která umožní dobíjení za jízdy. Velké investice automobilek, pravděpodobně i do rozvoje těchto nových technologií, je však zmrazená. Ocitáme se tak v době, kdy auta se spalovacím motorem jsou vnímána jako druh určený k vyhynutí a světlé zítřky v elektromobilech stále nepřicházejí. Toto vakuum a nejistota samozřejmě nevede k investicím do výrobních technologií u automobilek a jejich dodavatelů, mezi nimiž mají obráběcí stroje zásadní místo. 

Výsledky ankety mezi dodavateli obráběcích strojů v ČR

Na začátku února letošního roku jsme oslovili deset firem, které na našem trhu prodávají obráběcí stroje, s dotazem na jejich prodejní výsledky v roce 2020. Obdrželi jsme jediné konkrétní vyjádření, a to od firmy, která patří k lídrům na našem trhu – jejich propad oproti roku 2019 dosáhl 50 %. Je pravděpodobné, že ostatní firmy na tom budou v lepším případě stejně, vzhledem k jejich mlčení však možná ještě hůře. 

Zvětšování trhu obráběcích strojů

I přes současné problémy je zřejmé, že oblast obráběcích strojů patří mezi mimořádně perspektivní. Současný trend robotizace a digitalizace výroby nahrává ještě většímu využívání CNC strojů. Například studie společnosti Facts & Factors uveřejněná v průběhu roku 2020 (tedy zahrnující i krizový vývoj), odhaduje velikost trhu s CNC stroji v roce 2019 na 80 miliard amerických dolarů, zatímco o 7 let později, v roce 2026 je jeho odhadovaná cena 115 miliard dolarů. Jiné podobné studie se jen mírně odlišují od tohoto optimistického výhledu, který předpokládá meziroční růst 6 %. 

O to, kdo si z tohoto koláče ukousne největší kus, bude ale ještě boj. V letošním roce je 35 % světové produkce obráběcích strojů v rukou výrobců sdružených v CECIMO. Nejprudší růst se v následujících letech ale očekává v regionu APAC (Asia-Pacific) a tamní výrobci určitě nezahálejí. 

Další článek: Příležitosti pro 3D tisk z kovů – od prototypů ke koncovým dílům