IoT technologie získávají uplatnění ve stále širších oborech působnosti. Nově zajišťují bezpečnost železniční přepravy osob a ochrany majetku na trati u Karlových Varů. Pilotní projekt detekce sesuvu půdy pomocí bezdrátové technologie tu běží od února 2022.
Co vedlo provozovatele dráhy k rozhodnutí o instalaci nového bezpečnostního systému a jak tato technologie pracuje, o tom jsme hovořili s Radkem Trejtnarem, ředitelem odboru traťového hospodářství Správy železnic, státní organizace, a Milanem Huclem, ředitelem divize Smart systémy společnosti ZAT, která systém vyvinula a instalovala.
Co vaši organizaci vedlo k zavedení systému detekce sesuvu půdy v této lokalitě?
Radek Trejtnar: Oblast Karlovy Vary je charakteristická komplikovanými geotechnickými podmínkami s častým výskytem poruch – jak náspových těles dráhy, tak i vlastního podloží. Hlavní železniční spojnicí je zde dvojkolejná trať zařazená do transevropské dopravní sítě. Na základě geotechnického průzkumu byl uvedený násep vyhodnocen jako havarijní. S jeho náhlým kolapsem už máme z minulosti zkušenosti, proto jsme se rozhodli pilotní projekt realizovat právě zde. On-line diagnostiku jsme zvolili jako adekvátní možnost zajištění bezpečnosti tamního železničního provozu.
Jaká technologie je zde použita?
Milan Hucl: V oboru železniční dopravy nejsme nováčkem – ZAT je dlouholetým dodavatelem dispečerské a řídicí techniky. Naše systémy jsou nasazeny na polovině železničních tratí v České republice. Novinku v rodině produktů pro železniční dopravu – systém pro detekci sesuvu půdy – jsme uvedli na trh v polovině roku 2021. Na rozdíl od používaných vrtů a geodetických sond systém zajišťuje nepřetržitý bezobslužný dohled nad danou lokalitou 24 hodin 7 dní v týdnu a v případě náhlých kolapsů železničního spodku poskytne okamžité varování. Informace jsou přenášeny do vizualizace v reálném čase, čímž lze předejít ohrožení zdraví osob a škodě na majetku. Na monitorované trati u Karlových Varů se o bezpečnost stará 40 bateriově napájených čidel s výdrží až pět let. Systém je téměř bezúdržbový a v případě sanace rizikové oblasti přenositelný do nové lokality. Díky inovativnímu řešení patří k nejlevnějším na trhu. Výhodou je také jeho rychlé nasazení přibližně do dvou měsíců.
Milan Hucl, ředitel divize Smart systémy společnosti ZAT
V čem vás oslovila právě tato technologie?
Radek Trejtnar: Před zavedením tohoto systému spočíval monitoring především v pravidelných prohlídkách, které prováděl správce trati při pochůzkách. V některých případech byl zaveden geotechnický monitoring, avšak jeho metody neumožňují kontinuální měření s okamžitým vyhodnocením stavu. Úseky s vysokým rizikem by pak musely být střeženy správcem nepřetržitě, což by nebylo dlouhodobě udržitelné.
To vše byly důvody pro hledání nových technologií, které by zajistily bezpečnost provozu a dokázaly takřka okamžitě reagovat na svahové pohyby. Na trhu není moc produktů, které by tyto funkce obsahovaly. Se systémy ZAT máme dlouholeté zkušenosti v rámci dispečerských systémů. Platforma SimONet splňovala všechny námi požadované podmínky, tedy on-line dohled nad místy, která vykazují známky nestability i bezúdržbovost a bezpečnost dodaného systému. Zároveň bylo možné technologii rychle propojit s dispečerským aparátem Správy železnic, což bylo pro nás také rozhodující.
Radek Trejtnar, ředitel odboru traťového hospodářství Správy železnic
Jak probíhá přenos dat, pokud systém zaznamená nestandardní událost?
Milan Hucl: V případě změn ve sledovaném okolí trati se varovný signál zasílá okamžitě buď do platformy ZAT SimONet, do které má personál přístup, nebo na e-mail či mobilní telefon. Zodpovědný pracovník pak strojvedoucího ihned informuje o případném riziku. S varovným signálem zároveň dostane fotografie z dané lokality. Kamery pořizující snímky umožňují obsluze získat představu o aktuální situaci ve sledované lokaci. Fotky si může dispečer vyvolat, kdykoliv potřebuje. Systém lze jednoduše rozšířit o dodatečná čidla monitorující například teplotu kolejnice, hustotu srážek atd.
Už jste řešili krizovou situaci?
Radek Trejtnar: Co se týká nestandardní události, šlo naštěstí pouze o planý poplach, který souvisel s nastavením čidel a byl zřejmě způsoben pohybem zvířete ve sledovaném místě. V rámci testovacího provozu byla následně provedena korekce systému. Na druhou stranu jsme si vyzkoušeli, jak systém pracuje i s reakcí pohotovostních zaměstnanců.
Plánujete nasazení tohoto systému i v dalších rizikových lokalitách?
Radek Trejtnar: Zatím probíhá ověřovací provoz. Pokud vše bude fungovat, jak předpokládáme, pak v případě potřeby kontinuálního sledování vysoce rizikových lokalit nestabilních úseků může být tento systém vyhodnocen jako odpovídající opatření pro zajištění bezpečnosti.
Má technologie i širší uplatnění?
Milan Hucl: Systém detekce sesuvu půdy je postaven na platformě SimONet, určené pro bezdrátový sběr, přenos, vizualizaci a následnou analýzu dat. Jde o IoT technologii, kterou jsme vyvinuli, uvedli na trh a úspěšně nasazujeme od roku 2018. Produkt pro detekci sesuvu půdy vznikl na základě zahájení spolupráce se zahraničním partnerem, který dodává čidla, my jsme se postarali o technologii řízení. Nicméně má daleko širší uplatnění, například při monitoringu nestandardních jevů v povrchových dolech, u dálnic, silnic, toků řek, vodních děl i v chráněné krajinné oblasti.
Samotnou IoT platformu SimONet pak běžně nasazujeme i v jiných oblastech působení, například v plynárenství, při správě budov a energií, kdy dokáže firmě ušetřit až 30 procent nákladů na spotřebu energií, dále při monitoringu polohy, ve zdravotnictví i v prostředí s nebezpečím výbuchu. Vzhledem k tomu, že naše systémy směřují do základní infrastruktury státu, splňují nejvyšší požadavky na bezpečnost, nevyjímaje kybernetickou.
Jaká další opatření realizujete na železnici k ochraně majetku a zdraví a jaké nové technologie plánujete v nejbližší době nasadit?
Radek Trejtnar: Vysoká míra bezpečnosti je základním požadavkem kladeným na železniční provoz. Postupů při ochraně majetku a zdraví je aplikována celá řada. Mimo opatření ke zvyšování bezpečnosti železnice zaměřených na vlastní provoz realizujeme aktivity směrem k veřejnosti, například zvyšujeme bezpečnost na železničních přejezdech. Ohledně zavádění nových technologií, které realizujeme průběžně, můžeme například uvést rozvoj diagnostiky závad jedoucích vozidel.
Příspěvek zatím nikdo neokomentoval. Buďte první.
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte .