Tavné lepení v praxi: 5 zbytečných chyb snižujících kvalitu

Právě zde se ukazuje význam spolupráce s profesionálním partnerem pro technologii tavného lepení, který dokáže pomoci nejen s návrhem řešení, ale i s jeho dlouhodobým provozem a optimalizací – například společností Kaletech, která se průmyslovému lepení dlouhodobě věnuje
V první části článku se zaměříme na nejčastější chyby související se základním nastavením tavného lepení a vysvětlíme, proč vznikají a jak jim předcházet.

Chyba č. 1: Nesprávně nastavená aplikační teplota

Jednou z nejčastějších příčin problémů při tavném lepení je nevhodně zvolená pracovní teplota lepidla. Pokud je teplota příliš nízká, lepidlo nedosáhne optimální viskozity a nemůže správně smáčet lepený povrch. Výsledkem je slabý nebo nestabilní spoj. Naopak při příliš vysoké teplotě dochází k tepelnému namáhání lepidla, jeho postupné degradaci a zkrácení životnosti. V praxi se často setkáváme s tím, že se teplota zvyšuje „preventivně“, aby lepení drželo – což je z dlouhodobého hlediska kontraproduktivní. Moderní tavné jednotky, jako je například Robatech Vision, umožňují velmi přesné řízení teploty a stabilní provoz i při vysokých výrobních taktech, což výrazně snižuje riziko těchto problémů

Chyba č. 2: Nevhodný stav lepených povrchů

Kvalita lepeného spoje je zásadně ovlivněna stavem materiálů, které jsou spojovány. Prach, nečistoty, zbytky výrobních procesů nebo nadměrná vlhkost mohou výrazně snížit přilnavost lepidla k podkladu. V průmyslovém provozu je proto důležité zajistit, aby lepené plochy byly čisté, suché a pokud možno temperované. U savých materiálů, jako je vlnitá lepenka, je navíc nutné počítat s rychlým vsakováním lepidla a přizpůsobit tomu technologii aplikace i volbu lepidla.

Chyba č. 3: Špatně zvolené tavné lepidlo

Použití nevhodného typu tavného lepidla patří mezi časté a zároveň podceňované chyby. Tavná lepidla se liší nejen chemickým složením, ale také otevřenou dobou, rychlostí tuhnutí, tepelnou stabilitou a chováním při vysokých výrobních taktech. Pokud tyto parametry neodpovídají konkrétní aplikaci, nelze očekávat dlouhodobě spolehlivý výsledek. Správná volba lepidla by měla vždy vycházet z reálných provozních podmínek a být ověřena testováním v praxi.

Chyba č. 4: Nesoulad mezi rychlostí linky a parametry lepení

Moderní výrobní linky pracují s velmi krátkými cykly a vysokým výkonem. Pokud není aplikační systém nebo použité lepidlo přizpůsobeno těmto podmínkám, dochází k nestabilním spojům nebo k nadměrné spotřebě lepidla. Důležité je sladit rychlost linky s otevřenou dobou lepidla, způsobem nanášení i přítlakem lepených dílů. Bez této koordinace není možné dosáhnout stabilního a opakovatelného výsledku.

Chyba č. 5: Nesprávné množství aplikovaného lepidla

Další častou chybou je aplikace nevhodného množství lepidla. Příliš velký nános vede ke zbytečnému plýtvání materiálem, znečištění zařízení a někdy i ke zhoršení kvality spoje. Naopak nedostatečné množství lepidla nemusí zajistit požadovanou pevnost. Optimální je aplikovat pouze takové množství lepidla, které odpovídá konkrétnímu spoji a typu materiálu. Stabilní a přesné dávkování je zároveň důležité z hlediska ekonomiky i dlouhodobé spolehlivosti provozu.

Shrnutí první části

Chyby při tavném lepení často nevznikají kvůli samotné technologii, ale spíše v důsledku jejího nesprávného nastavení nebo nedostatečné odborné podpory. Správná volba teploty, lepidla a aplikačních parametrů je základním předpokladem pro kvalitní a opakovatelné lepení. Neméně důležitá je však také dlouhodobá technická podpora a servis zařízení, které pomáhají udržet stabilitu procesu i po letech provozu. V následujícím díle se zaměříme na chyby související s údržbou zařízení, provozní disciplínou a dlouhodobou stabilitou tavného lepení.