Analýza českého průmyslu v roce 2020 od CIIRC

Redakce Redakce
— vydáno 25. září 2020

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky během letošního léta vypracoval analýzu českého průmyslu na základě 253 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností. Celou zprávu je možné stáhnout na internetu.

Inzerce

Celou Analýza českého průmyslu si můžete přečíst ZDE.

Období několikaletého růstu bylo přerušeno krizí, kterou způsobila pandemie nemoci COVID-19 a s ní související opatření včetně uzavření hranic. Nižší zisk o více než 20 % letos očekává 70 % firem.

Velké firmy jsou v na tom lépe než malé

Propad zisku u malých a středních firem se pohybuje kolem 10 %. „Malé a střední firmy jsou na tom, pokud jde o vývoj tržeb, zdánlivě lépe než firmy velké, je však nutné vzít v úvahu jejich v průměru nižší rezervy a zajištění nasmlouvanými zakázkami. Problémy s cash-flow cítí tak v řadě případů mnohem více než velké korporace. Data ohledně vývoje zisku, možností navýšit ceny svých prodejů a volných prostředků na investice to dokládají,“ upozorňuje na souvislosti Alena Burešová, Senior Manager for Industry and Development, Národní centrum Průmyslu 4.0.

Jak uvádí studie, ředitelé průmyslových firem očekávají v příštím roce opětovný růst, ale ten ani ze třetiny nevyváží pokles tržeb v letošním roce.

K největším problémům patří uzavření hranic

Většina české průmyslové výroby míří na export. Není překvapením, že kvůli uzavření mezistátních hranic a zpomalení světového obchodu se v tomto roce tržby průmyslových firem z exportu propadnou více než tržby celkové, a to v průměru o dva procentní body (minus 16,7 %). Opět jsou to velké firmy, které aktuální situaci pocítí hůře (předpokládaný pokles tržeb z exportu o 24 %), na druhou stranu mívají většinou lepší manévrovací prostor a více možností – pokud jde o udržení nebo získávání nových zahraničních odběratelů – než firmy střední a malé, které se obávají propadu svých tržeb z exportu ve výši jedné desetiny (10,7 %). Pro příští rok firmy předpokládají, že od svých zahraničních zákazníků utrží v průměru o 8,5 procent více než letos. Tedy – predikovaný růst tržeb z exportu vyváží letošní propad pouze z poloviny, uvádí analýza CIIRC.

Optimistické perspektivy vývoje vyjmenovává Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí ČR: „Každá krize však přináší i svá pozitiva a jedním z východisek té aktuální je uvědomění si, že v budoucnu není nadále možné, aby hlavním motivem průmyslové produkce byla jako doposud nízká cena. To hraje do karet také českým firmám a přináší perspektivní příležitosti pro vývoz kvalitních českých průmyslových výrobků v regionu i ve světě. Krize rovněž otevírá debatu nepřímého exportu, kdy mezi finálního odběratele a výrobce vstupuje zprostředkovatel. Vizí českého průmyslu, který tvoří většinu českého exportu, by proto měla být přímá a trvalá působnost na zahraničních trzích a posun od nepřímých a jednorázových exportů k přímým vazbám a vyšší přidané hodnotě. V tomto se českým firmám snaží jak Ministerstvo zahraničních věcí ČR, tak i naše zastupitelské úřady ve světě aktivně pomoci.“

Nespoléhat se jen na jednu oblast průmyslu

Firmou vytvářející vysokou přidanou hodnotu a divrzifikující svá rizika na světových trzích je například Koyo Bearings Česká republika, s. r. o. (KBCZ), její generální ředitel Petr Novák vysvětluje: „V letošním roce očekáváme pokles tržeb v rozmezí 15 až 20 %. Objem výroby, který v naší společnosti byl před pandemií koronaviru, můžeme čekat nejdříve v roce 2021, protože očekáváme, že náběh prodeje a výroby bude velmi pomalý. Ve fiskálním roce 2020 se zaměřujeme především na rozvoj nových projektů jak v oblasti automotive, tak v průmyslovém sektoru, kam dodáváme naše ložiska. Jako firma máme obrovskou výhodu, že se nesoustředíme jen na oblast automotive a 35 % našeho prodeje směřuje i do strojírenství a distribuce. V této oblasti je spousta potenciálních příležitostí k získání nových zákazníků. Další výhodou je, že cílíme i na trhy mimo Evropskou unii, jako je např. Asie nebo severní Amerika, což diverzifikuje naši závislost na jednom regionu. Tato naše strategie se nám vyplatí zvláště teď v období pandemie.“

Nutnost diverzifikace výrobního portfolia firem potvrzuje i profesor Vladimír Mařík, vědecký ředitel CIIRC ČVUT: „Továrny budou směřovat k flexibilitě a univerzálnosti. Třeba automobilky v případě změny aktuální potřeby začnou vyrábět jiné zboží.  To je ta flexibilita, kterou přináší současná revoluce. Během týdne se přestaví výrobní linka a místo aut začne vyrábět sekačky na trávu nebo respirátory. Budeme se muset zamyslet nad odolností Česka a jeho průmyslu v kritických, nepředvídatelných situacích. Dokážu si představit, že podnik, který dnes vyrábí motocykly či pistole, bude mít záložní výrobní program pro případ pandemie – začne pak vyrábět masky či dýchací přístroje.“

Stav našeho průmyslu v číslech

Stručné shrnutí letošního roku v číslech, jak je přináší analýza CIIRC: S poklesem ziskovosti se musí vypořádat 69,1 % společností, přičemž řada z nich – dříve úspěšných podniků – nyní bojuje o zachování černých čísel. Růstem se může v tomto roce pochlubit pouze desetina z nich (11,7 %), zejména velké firmy (22 %). Naštěstí predikce pro příští rok vyznívají spíše pozitivně – téměř polovina (43 %) firem se těší na opětovný růst zisku.

 

Další článek: Automatizovaná výroba polovodičů s mobilní robotickou aplikací KUKA