„IT dnes znamená cloud,“ říká Martin Klčovský z NTT Czech Republic

NTT Czech Republic s.r.o.
— vydáno 24. ledna 2022

Svět informačních a výrobních technologií je pevně svázaný a stálo by za to, aby se výrobní sektor nebál jít, kam ho IT táhne. Oslovili jsme Martina Klčovského ze společnosti NTT Czech Republic, aby nám přiblížil, co všechno mohou firmám nabídnout cloudové technologie.

Máte představu, kolik firem už pracuje kompletně v cloudu, kolik částečně, kolik vůbec?

S pravděpodobností hraničící s jistotou mohu říci, že kompletně v cloudu není žádná česká letitější firma – čím starší společnost, tím větší historickou „IT zátěž“ si nese. Na druhou stranu, čím mladší je společnost, tím je její zakotvení v cloudu pravděpodobnější. Mladé firmy už nemají žádnou potřebu stavět IT„v baráku“, kupovat servery, disková úložiště, licence a o to vše se starat. Jedou od prvních dnů v režimu cloud, v režimu „pay as you go“ (plať jen to, co potřebuješ) a „pay as you grow“ (plať podle toho, jak rosteš). Pokud se podíváme na celosvětový trh, společnosti jako Netflix, Airbnb, LinkedIn – to vše jsou firmy se 100% provozem v cloudu. Velké aerolinky, mediální korporace, ale i striktně výrobní segment – všichni dnes mají ve svých IT standardech uvedenu klauzuli „cloud first“ (pokud je aplikace dostupná v cloudu, použije se primárně). Je to naprosto logické, cloud je o inovaci, největší cloud poskytovatelé mají ekonomickou sílu zaměstnávat ty nejlepší z oboru, ti pak definují jak služby dneška, tak služby budoucnosti – na tom všem pak zákazník může jenom získat.

Takže z vašeho pohledu je využívání cloudu samozřejmostí až nutností?

 I ten nejkonzervativnější člověk si musí uvědomit jednoduchý fakt – neexistuje nic jako statické IT, IT je o změnách, IT je dynamika, IT dnes znamená cloud. Cloud se dotkne každého, nastolený trend je nezastavitelný a je holým nesmyslem se tématu bránit. Firmám, které s cloudem již pracují, může v orientaci pomoci krátký test cloudové vyspělosti, který jsme vypracovali v NTT Czech Republic.

Pro IT je cloud jistě důležitý, ale bude mít tak velký dopad například na strojírenské výrobní firmy?

Když jsem chodil do školy, celá moje generace se učila pracovat v MS excelu. Na něm pak řadu let fungovala většina firem, nikdo mu neunikl. To, co se dnes studenti učí, s čím a v čem pracují, jsou cloudové platformy, no a ty budou určovat budoucnost všech firem, ať chtějí nebo ne.

Pro řadu lidí je cloud především úložiště dat. Co všechno mohou cloudové technologie firmám nabídnout?

Jednoduše řečeno – všechno. Samozřejmě na začátku byl cloud často vnímán jako úložiště pro data, to se však bavíme o době před přibližně 15 lety. V průběhu času je z cloudu fenomén, nabízí služby spojené s výpočetním výkonem, konektivitou, bezpečností, ale co je vůbec nejdůležitější, z cloudu se stal doslova framework (pracovní prostředí) pro vývoj aplikací. Tam je ta největší přidaná hodnota – vývojář má prakticky okamžitě k dispozici jakékoliv zdroje k tomu, aby napsal to, co po něm business žádá.

To mi prosím přibližte na nějakém příkladu.

Poskytovatel cloudu nabízí ohromné množství připravených kódů, z nichž si vývojář vybírá a sestavuje vlastní funkční celek. Potřebujete ve firmě například docházkový systém s rozpoznáváním obličejů. Programátor si v cloudu sáhne pro již hotový modul na rozpoznání tváře a začlení ho do aplikace šité na míru vašim konkrétním potřebám.

Mohou cloudové technologie usnadnit společnostem správu firemních IT technologií?

Absolutně. Jak jsem uvedl, cloud dnes poskytuje vše, jakákoliv služba vás napadne, i ta, která vás nenapadne, nedělám si legraci. Největší celosvětový veřejný poskytovatel cloudu (cloud provider) – společnost AWS – dnes nabízí stovky IT služeb, které můžete okamžitě čerpat. Další významní poskytovatelé, jako je Microsoft nebo Google jsou na tom samozřejmě podobně. 

A jak tedy na usnadnění správy IT – cloud provider automaticky nabízí otevřené API (nástroje, moduly) a je pak už jenom na kreativitě a fantazii zákazníka, jak je využije. Firemní IT je často skladiště plné krabic a šuplíků: správa budovy, bezpečnostní prvky, úložiště dat a desítky dalších položek. Když tento svět přesunete do cloudu, získáte správu IT z jednoho bodu: všechny „krabice“, o kterých jsem mluvil, budou srovnané ve stejném typu šuplíků, na jednom místě a povede k nim jedno rozhraní. Je potom snazší je obsluhovat, a to i při menším počtu lidí. Každý cloud provider poskytuje grafické rozhraní, v němž je možno si vše poměrně jednoduše „naklikat“ a nakonfigurovat podle svých potřeb.

Jak se můžu spolehnout, že budu mít svoje data v cloudu vždy k dispozici?

Tohle je super otázka – zákazník sám určuje, jaká bude dostupnost jeho dat. Data jsou tou nejdůležitější hodnotou společnosti – je na společnosti samotné, jak se o svoje nejcennější aktivum stará, jak dostupné bude. Cloud provider se o vaše data starat z principu nemůže – nerozumí jim, nezná jejich důležitost. Data jsou vaší duševní hodnotou, vy jim rozumíte, vy chápete jejich smysl. Cloud provider vám dává mechanismy k tomu, aby vaše data byla dostupná třeba i v režimu 99,9999 %, dokonce i mnohem více. Ale stejně tak máte možnost svá data uložit v rámci úložiště, jehož dostupnost může být významně nižší… Vy rozhodujete, kde, co, jak a za kolik bude.

Jak můžu věřit, že mi data v cloudu nikdo neukradne a neposkytne je například konkurenci?

Bezpečnost, a to nejenom dat, v cloudu je široké téma. Vše je postaveno na principu tzv. sdílené odpovědnosti. Mezi mnoha jinými nástroji či moduly, které poskytovatel cloudu uživatelům nabízí jsou i nejmodernější nástroje pro zabezpečení, a je na každém jednom zákazníkovi, jak s těmito nástroji naloží.

Představme si analogii s pronájmem garáže – poskytovatel vám dá vstupní kartu, klíče, dneska už i kameru a zabezpečovací systém. Dále už je na vás, komu dáte kopii klíče, zda raději vyměníte zámek, jestli nastavíte kameru tak, abyste viděl, kdo se kolem garáže pohybuje, a zda aktivujete zabezpečovací systém. Nástroje máte, použijte je, jak nejlépe uznáte za vhodné.

Můžu se spolehnout, že data v cloudu jsou bezpečně zálohovaná?

Zálohování dat není automatickou funkcí cloudu. Ano, poskytovatel standardně drží primární data na minimálně 2 místech, aby byla dostupná při případném výpadku disků a podobně. Ale opakuji, cloud je skládačka funkcí, takže odpovím podobně jako v předešlé otázce – cloud provider dává nástroje k provádění záloh, vy určujete, jak je využijete, kolik záloh budete mít a kde budou uloženy, zda v rámci jednoho města, v jednom či dvou různých datacentrech, nebo ve více městech v rámci většího zeměpisného celku, světadílu a podobně.

Jistě jsou poskytovatelé cloudu s různou mírou důvěryhodnosti? Jak vybrat toho správného?

Rozumím – otázka správné volby. Jak vybíráte dodavatele surovin, energií, strojů nebo právních služeb? V podobném duchu vybíráte i dodavatele IT, cloudu… Pakliže je tahle disciplína něčím, na co si sám netroufáte, pomůžeme vám s tím například my v NTT Czech Republic. Typicky to vypadá tak, že si se zákazníkem „sedneme“, analyzujeme jeho IT, ale nejenom to, jak na úrovni technologické, procesní, tak organizační, bereme v potaz licence, znalosti obsluhy – v praxi se jedná o konzultační proces, přikrytý konkrétní metodologií – výsledkem je soubor doporučení vedoucí k volbě konkrétního cloud providera.

Potenciální problém určitě nastává při migraci zaběhlých technologií do cloudu. Na co si dávat pozor?

Dvakrát měř, jednou řež. Jinak řečeno, nepodceňujte migraci ať už do cloudu, nebo kamkoliv jinam. NTT Czech Republic pomáhá firmám s těmito procesy, takže máme velké zkušenosti z praxe. 

Vzpomínám si na jeden „jednoduchý“ projekt migrace do jiného datového centra v rámci jednoho města – začali jsme aplikací, o které nám IT řeklo, že ji vlastně už nikdo nepoužívá. Jak nečekaným vystřízlivěním pak bylo, když se v průběhu její migrace přihlásilo asi 15 uživatelů napříč různými odděleními, že jim tato aplikace chybí a nemohou bez ní pracovat. Chyba byla v tom, že samo IT oddělení nedokázalo vyhodnotit její důležitost.

Důležité je mít na paměti, že „ajťáci“ nedělají IT kvůli sobě, ale jako službu ostatním pracovníkům, a tedy celému businessu. Berte tedy v potaz požadavky těch, kteří aplikace používají, ptejte se jich, zapojte je do migračních procesů. Mějte k dispozici závislosti jednotlivých IT služeb mezi sebou, poznejte komunikační toky. A jak už jsem výše naznačil postup, zvolte si jednu aplikaci, přesuňte ji do cloudu, otestujte její fungování, a pak pokračujte s dalšími.

Jaký typ aplikace považujete za vhodný pro první seznámení se s cloudem?

V předchozí odpovědi jsem jako příklad uvedl postradatelnou a málo důležitou aplikaci, ale pro samotný vstup do cloudu je mnohem lepší nějaký projekt vznikající na zelené louce. Takže aplikace, která je úplně nová, dosud jsem ji nepotřeboval, ale vnímám, že mi může něco přinést. Pro strojírenskou firmu se přímo nabízí v cloudu začít shromažďovat a vyhodnocovat data z nového stroje, který už je vybaven řadou čidel. To, co se z cloudu vrátí zpět do firmy, budou praktické informace, které povedou ke zlepšení chodu stroje.


Kdo je Martin Klčovský?

Martin Klčovský pracuje, s malou přestávkou, ve společnosti NTT již desátým rokem. V minulosti se věnoval tradičním infrastrukturním tématům, jako je virtualizace, dostupnost a správa podnikových dat, networking a síťová bezpečnost. V posledních 4 letech je pak zaměřen výhradně na softwarově definovanou infrastrukturu a provoz IT ve veřejném cloudu. Krom jiného je certifikovaným architektem AWS, věnuje se migračním projektům, přechodu do modelu hybridního IT, a to jak na úrovni přípravy designu a architektury řešení, tak na úrovni realizace. 

Další článek: Adiabatické chlazení zpříjemňuje prostředí, ale také viditelně šetří náklady firem