Lidé jsou v zajetí minulosti, málokdo tuší, jak moderní je dnes strojírenská výroba

Firemní aktuality vydáno dne 6. září 2021

V době revoluce informačních technologií je snadné přehlédnout vývoj ve strojní výrobě. Přitom právě zde nachází řada informačních technologií praktické uplatnění. Právě tak je zde prostor pro rozvoj i ohodnocení talentovaných lidí, bohužel si to uvědomuje jen malá část veřejnosti.

Od forem na těstoviny přes formy tvarující knoflíky pro košile až po lepičky etiket na obaly – množství cenově dostupného zboží, na které jsme všichni zvyklí, se spoléhá na specializované systémy, které vyvíjíme od druhé průmyslové revoluce. Samozřejmě představy většiny z nás o tom, jak vypadají továrny, jsou založené na vyobrazení našich raných poznatcích, směřujících k mechanizované výrobě plné hlučných a špinavých provozů.

Snahy najít nové a lepší způsoby a inovovat to, jakým způsobem vyrábíme zboží se nezpomalily ani s naším vstupem do čtvrté průmyslové revoluce. Naopak, změny toho, jak vyrábíme fyzické zboží budou ležet v srdci průmyslu 4.0. Přesto jsou to spíše digitální inovace, která mají tendenci upoutat pozornost firem, médií a lidí, kteří začínají svou kariéru.

Globální dodavatelský řetězec prochází v současné době významnými změnami. Výroba se přesouvá z míst s levnými zdroji pracovní síly k výrobě, která je více lokálně distribuovaná, roste poptávka po flexibilitě při výrobě zboží a přichází transformace také v tom, jakým způsobem vyrábíme a spotřebováváme energii. Strojní výroba bude potřebovat novou generaci talentů, aby se připravila na příští desetiletí, a proto budeme muset změnit vnímání tohoto odvětví.

Důraz na data

Dlouhou dobu se strojní výroba zaměřovala na dosažení stability a výkonu. Výrobní závody představují významné, dlouhodobé investice, a pro jejich návratnost bylo důležité, aby stroje byly navrhovány tak, aby fungovaly efektivně a spolehlivě a aby byly vytvářeny pracovní postupy a prostředí, která zachovají produktivitu na dlouhé roky.

Tento přístup, který můžeme nazvat „vytesaný do kamene“, je v přímém kontrastu se systémovým inženýrstvím, které dominuje současné softwarové éře. Jak všichni víme, klíčovými slovy se staly flexibilita, adaptabilita a obchodní svět nyní spoléhá na software, který se dokáže tomuto kontextu přizpůsobit.

Reaktivní a flexibilní systémy ale nezůstaly pouze dominantou cloudových služeb. Každý, kdo má mobilní telefon, ví, že funkce v aplikacích přibývají každý den, aby tak byly užitečné v neustále se měnícím světe. Stejným způsobem digitalizace mění to, co od výroby očekáváme, i to, co je ve výrobě možné.

Zákazníci si také zvykají na to, že dodací lhůty se zkracují, přestože očekávají konkrétnější a specializované dodávky. Stejně tak tyto pokroky využívá i samotná strojní výroba. Standardizace způsobu, jakým stroje komunikují prostřednictvím systémů jako je například OPC Unified Architecture, znamená, že inženýři mohou modifikovat a přepracovávat výrobní procesy v kratších časových lhůtách a být při tom kreativnější. Umožňují to například digitální twinningové přístupy k designu či modelování inovací ve virtuálním prostředí na úrovni továrny.

Platí to také pro způsob, jakým stroje komunikují s okolním světem. Díky rozvoji průmyslového internetu věcí (IIoT) mění výrobci zcela způsob, jakým mohou lidé pracovat se stroji, od spoléhání se na tlačítka a obrazovky na samotných strojích až po to, že s nimi mohou komunikovat stejně svobodně a pružně jako s e-mailovou schránkou. Z dlouhodobého hlediska vede tato cesta ke spolupracujícím robotům (neboli kobotům), kteří pracují společně s lidskými pracovníky.

Zde jsme již velmi vzdáleni tomu, jaké představy mají o výrobě mnozí z nás. Je to ale realita. V nedávném výzkumu IBM zjistila, že přijetí IIoT se věnuje 73 % výrobců, u umělé inteligence je to 65 % a u rozšířené reality 63%. Stručně řečeno, strojírenství je stejně jako většina věcí v současném světě o datech, nejen o oceli a plastech, a můžeme o něm mluvit jako o odvětví, kde se data opravdu reálně setkávají s fyzickým světem.

Účelná výroba

Jedním způsobem, jak do tohoto odvětví přivést potřebné talentované pracovníky je ukázat skutečnou, moderní povahu tohoto oboru a související technologie. Abychom ale strojírenství udělali opravdu atraktivním, musíme vzít v potaz také samotný účel práce.

Hromadná výroba zboží je samozřejmě nepostradatelnou součástí moderních ekonomik a životního stylu. Abychom v tom mohli pokračovat, máme tu ale výzvu, která bude v příštích letech průmyslovou výrobu ovlivňovat, zatímco budeme pracovat na energetické transformaci.

Výroba je významným zdrojem znečištění a producentem skleníkových plynů. Například EPA odhaduje, že průmysl v USA představuje téměř čtvrtinu emisí země, a údaje z EU ukazují, že průmysl je zodpovědný za 21 % emisí. Vzhledem k tomu, že USA usilují o snížení znečištění skleníkovými plyny o 50 % do roku 2030 a EU usiluje o 55% snížení ke stejnému datu, je přijetí obnovitelné energie naléhavým problémem.

Je ale jasné, že nepůjde jen o to, jak snížíme spotřebu fosilních paliv. Výroba se bude muset přizpůsobit energetickému mixu, v němž dominuje obnovitelná energie. Zásadní bude zajistit, aby se v době, kdy se neustále zvyšují nároky zákazníků, dostupná energie využívala co nejlépe a nacházely se způsoby, které pomohou urychlit snižování potřeby fosilních paliv. Současně musíme řešit celkový dopad výroby na životní prostředí a zkoumat, jakým způsobem mohou investice do technologií, jako je například výroba aditiv, snížit produkci odpadového materiálu.

Prosazováním pokroku, kterého dosahujeme při snižování našeho dopadu na životní prostředí, zdůrazňováním potenciálu pro inovace v tom, jak funguje výroba, a uvědoměním si, jakým způsobem data utvářejí to, jak bude výroba jako Průmysl 4.0 vypadat, můžeme toto odvětví postavit vedle softwaru a obnovitelné energie a udělat z něj atraktivní místo pro talentované lidi, kteří chtějí přispět ke změnám. 

1 komentář

9. září 2021 ve 18:45
To je pořád dokola stesk, že budeme potřebovat talentované, vysoce kvalifikované a vysoce motivované pracovníky. Jenže ti nerostou na stromech. Mluvením o tom, že je potřebujeme, sami od sebe nevzniknou. A čekat, že to zařídí stát, je dost naivní. U nás je automatizace a digitalizace personálně jednosměrný proces. Jedním koncem letí ven lidé, co už nejsou potřeba a druhým koncem bychom chtěli dovnitř hotové vysoce kvalifikované a namotivované odborníky. Jenže kde je vzít? Odborně kvalifikovaní pracovníci nejsou a jen tak nebudou. Je potřeba, aby si to uvědomili hlavně manažeři továren, kde pracují lidé, kteří v důsledku uvedených změn dříve či později přijdou o práci a začali ty své ovečky tlačit do zvyšování kvalifikace. Protože tohle jsou lidé, kteří budou na trhu práce "přebývat". Je potřeba je finančně namotivovat a vysvětlit jim, co bude a kdy to bude. Protože s těmito lidmi nikdo nemluví (pravda, zčásti proto, že často ani neumějí česky) a oni sami k tomu poznání nedojdou, dokud nebudou v ruce držet výpověď pro nadbytečnost a nebudou koukat na záda frontě na pracáku. Jenže pracovat s lidským potenciálem u nás moc firem neumí.