Montovny se přesouvají jinam, naše cesta je ve vyšší přidané hodnotě, říká Kateřina Beránková

Firma TRL Drones je česká technologická společnost vyvíjející a vyrábějící pokročilé bezpilotní letouny (UAV) a úplná řešení pro protivzdušnou obranu. Její platformy zahrnují autonomní software pro plánování misí, navigaci a řízení skupin obraných dronů tak, aby jeden operátor měl dohled až nad stovkami strojů současně. Konsorcium firem zahrnující TRL Drones a TRL Space loni představilo integrovaný systém, který kombinuje data z bezpilotních dronů s daty ze satelitů pro sledování a ochranu území či hranic.

Jak obvykle začínají vaše projekty?

Kateřina Beránková: Vždycky s lidmi. Já jsem hodně vztahový člověk. Všechny byznysy jsem budovala od nuly s někým, koho znám osobně a s kým si hodnotově rozumím. Musí tam být chemie, společné cíle, otevřený dialog. Nikdy jsem nekupovala hotovou firmu, vždycky jsem něco tvořila s někým, komu věřím. To je pro mě základ – spolupráce a důvěra.

Vaše podnikání začínalo v automotive. Jak dnes vnímáte stav automobilového průmyslu v České republice a jeho perspektivu?

Nechci být pesimista, ale myslím si, že v automotive zůstanou hlavně velcí hráči – ti, kteří mají kapitál, vysokou míru digitalizace a automatizace a dokážou unést náklady na energie i legislativní zátěž. Malé a střední firmy to budou mít extrémně těžké. Elektromobilitu jsem považovala za slepou cestu už před několika lety, proto jsme do ní neinvestovali. Evropa dnes velmi těžko konkuruje Asii – cenou i technologickou úrovní. Nedávno jsem byla v Číně a tam je automobil skutečně technologická platforma, něco jako nadstavba telefonu. Navíc většina komponentů pro evropské vozy se stejně vyrábí v Asii. Mluvit o evropské kvalitě je složité, když dodavatelský řetězec je globální. Česko navíc ztrácí pozici klíčového partnera Německa. Polsko dokázalo lépe využít evropské dotace – investovalo do infrastruktury, logistiky a podpory firem. Dnes nabízí lepší podmínky. Firmy se přesouvají i do Srbska nebo Slovinska. V Srbsku mají levnější energie, ruský plyn, daňové prázdniny na deset let. Hodinová sazba je tam zhruba o třetinu nižší než u nás. S tím se dá jen těžko soutěžit. Jistě je stále možné mít u nás v rámci automotive funkční byznys, ale já už nějakou dobu hledala obor, který mi nabídne víc příležitostí.

Stále jste majitelkou AWEC Group, která je dodavatelem automobilového průmyslu. Jak přežíváte v této situaci?

Musíme mít automatizaci, navzdory tomu, že jsme zastavili masivní investice. Marže kolem jednoho procenta a nejisté objemy zakázek ten prostor investovat prostě nedávají. V Česku je obrovský potenciál šikovných strojařů. Už dlouho jdeme cestou kombinace hi-tech technologií a chytrých jednoúčelových strojů vyvinutých in-house. Nemusí to stát 20 milionů – někdy stejného efektu dosáhnete za pět.

Česká éra kvalifikované, ale levné práce tedy končí?

Ano, ta role se přesouvá jinam. Nové zakázky se umisťují do zemí, kde jsou nižší náklady a vstřícnější podmínky. Budoucnost českého průmyslu vidím spíše ve specializaci – v prototypové výrobě, energetice, ve vysoce certifikovaných nebo technicky náročných segmentech. Jednoduchá koncová výroba malých a středních podniků je dlouhodobě neudržitelná.

Jak jste se dostala k dronům a do TRL Drones?

Propadla jsem tomu oboru. Stačil k tomu, jak je u mě zvykem, náhodný rozhovor s dronovými nadšenci v letadle na Tchaj-wan. Hned jsem věděla, že toto hledám, drony mají budoucnost, lákají investory a mají široké uplatnění. A já musím být u toho. Vedlo to k navázání kontaktů s TRL Space, s nimiž jsme založili novou společnost TRL Drones. Rozvinuli jsme spolupráci s VUT v Brně v rámci Dron Research Center a Univerzitou obrany a začali řešit i projekty pro armádu. Postupně se výzkum a vývoj přetavil do konkrétních produktů. Naše vize se původně soustředily jen na civilní využití dronů, ale vývoj nás zavedl do sféry obrany, s níž si nás lidé dnes nejčastěji spojují. S VUT zůstáváme úzce propojeni, kolegové tam vyučují předměty zaměřené na bezpilotní systémy a studenti už během studia získávají praktické zkušenosti.

Jaké jsou klíčové produkty TRL Drones?

Máme dvě hlavní linie. První jsou průzkumné drony – monitorování, sběr a vyhodnocení dat, detekce změn. Druhou jsou obranné drony – interceptory, tedy prostředky protivzdušné obrany. Neútočí na pozemní cíle, ale likvidují nepřátelské drony. Jsou součástí vrstvené obrany – vedle elektronického boje představují tzv. hard-kill řešení. Naší největší přidanou hodnotou je revoluční software. Neprodáváme jen dron. Jde o celý systém – plánování mise, autonomní navigaci, napojení na senzory, rojovou inteligenci. Operátor získává přehlednou analýzu hrozeb na základě znalosti sytému a algoritmizaci a vydává povel, systém prediktivně modeluje trajektorie a zvolí strategii pro řízenenou eliminaci, úkol už autonomní drony samostatně vykonají. Jeden člověk může řídit desítky až stovky strojů.

Energie v TRL Drones je typicky start-upová, ale vaším cílem je realizovat i velkosériou výrobu vašich dronů.

Ano. Do TRL Drones jsem vstupovala i proto, že z AWEC Group přináším zkušenost s velkosériovou výrobou a just-in-time procesy. Co funguje v automotive, lze uplatnit i zde – samozřejmě při vyšších nárocích na kvalitu, certifikaci a bezpečnost. Vedle technologického vývoje se už dnes věnujeme standardní výrobě, ale naše plány jsou mnohem větší a přechod z malých na velké série bude vyžadovat hodně změn. Když byla řeč o automobilovém průmyslu, byla jsem proti velkým investicím do výrobních technologií. U dronů jsou marže a dynamika trhu úplně jinde. V TRL Drones používáme všechny dostupné nástroje pro automatizaci a digitalizaci s využitím AI. Tady si to můžeme dovolit a je to naprostá nutnost. Také musíme počítat s tím, že se dronový byznys neustále rychle mění a musíme výrobu odpovídajícím způsobem škálovat. Jsme zvyklí pracovat pod tlakem a reagovat rychle.

Vedle profesní má vaše rozhodnutí i osobní rovinu. Jak reagovalo vaše okolí, když jste vstoupila do zbrojního průmyslu?

Většinou s pochopením. Dlouhodobě jsem byla občansky aktivní, a pak přišla chvíle, kdy jsem si řekla, že demokracii už nelze bránit jen slovy. Moje role je chránit rodinu a nést odpovědnost. Navíc naše drony jsou primárně obranné – eliminují útočné prostředky. To je plně v souladu s mými hodnotami.

V čem má defence vyšší nároky než automotive?

V automotive jsou tvrdé standardy, ale zde k tomu přistupuje ještě kontrolovaná práce s municí a vojenským materiálem. Munici smí obsluhovat pouze licencovaný odborník. Dále podléháme přísné letecké certifikaci, potřebujeme povolení pro zkušební lety a vývozní licence. Problémem je i testování. V Česku nemáme prostor, kde bychom mohli letět 450 km/h a otestovat výbuch ve vzduchu. Armáda má polygony, ale neposkytuje je firmám. V jiných státech to funguje – například v Litvě nebo Polsku.

V době války se vývoj dronů posouvá skokově. Jak rychlý je inovační cyklus?

Extrémně rychlý. Není to o tom, že by se celý produkt musel přestavět, ale často je nutné během týdne změnit komunikační modul nebo architekturu softwaru, protože protivník začne rušit určité frekvence. Je to neustálý závod. My máme zkušenosti z reálného nasazení a ty promítáme do řešení, která chceme nabídnout i evropským zákazníkům.

Jak si může Evropa udržet konkurenceschopnost?

Evropa je přeregulovaná a podnikatelsky málo předvídatelná. Cíle nejsou sladěné s ekonomickou realitou. Pokud ostatní kontinenty přestávají dodržovat pravidla hry a my se jich držíme rigidně, těžko budeme konkurovat. Upřímně – pokud bude mít evropský průmysl růstový segment, bude to dnes spíš defence než automotive.

Vidíte prostor i pro civilní využití dronů?

Určitě. Defence a civilní segment chceme držet vyváženě. Drony mají obrovský potenciál v ochraně infrastruktury, železnic, hranic, v zemědělství, při monitoringu krajiny nebo nelegálních staveb. Ten trh je minimálně stejně důležitý jako obranný.

Často mluvíte o spolupráci místo konkurence. Věříte, že je to cesta?

Ano. Věřím na dohody, dlouhodobé vztahy a sdílení kapacit. Konflikty berou energii. Pokud budeme dělat kvalitní produkt a nebudeme si házet klacky pod nohy, prostor na trhu je – zejména v oblasti obrany, kterou bude muset řešit celá Evropa.