Rychlý přehled
-
ČKD Blansko Holding míří k definitivnímu konci
Firma ČKD Blansko Holding je od prosince 2024 v konkurzu. Dluží více než 300 milionů korun. Tato situace pravděpodobně brzy povede k úplnému ukončení činnosti. Shodl se na tom věřitelský výbor s insolvenčním správcem. Posledním krokem je nyní již jen potvrzení insolvenčním soudem.
-
Sněmovna schválila zásadní zákon o kyberbezpečnosti. Dotkne se i vás?
Přijetí nového zákona představuje významný krok v regulaci kyberochrany v České republice. Tento právní předpis implementuje evropskou směrnici NIS 2 a navazuje na Akt o kybernetické bezpečnosti. Jeho cílem je reagovat na rostoucí kybernetické hrozby a zvýšit úroveň ochrany služeb v klíčových sektorech. Zákon se primárně zaměřuje na velké a střední podniky, nicméně díky specifickým kritériím může dopadnout i na menší subjekty. Klíčové proto bude, aby si firmy provedly důkladnou analýzu, zda na ně nová regulace dopadá. Pavel Bursa ze společnosti Resacs upřesňuje: „Nově se povinnosti v oblasti kyberbezpečnosti budou vztahovat na širší okruh podnikatelů, včetně subjektů, na které dosud regulace nedopadala. Výrazné rozšíření se týká zejména energetického sektoru – nově budou do regulace spadat například provozovatelé solárních elektráren s výkonem nad 100 kW, bateriová úložiště, agregátoři flexibility a další hráči na energetickém trhu. Legislativa tím reflektuje rostoucí digitalizaci a decentralizaci tohoto odvětví, kde mohou kybernetické útoky ohrozit nejen trh, ale i bezpečnost dodávek energie.“
Nové režimy povinností a jejich zavádění
Každý regulovaný subjekt bude muset do 60 dnů od nabytí účinnosti zákona oznámit poskytování regulované služby Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ten následně zařadí subjekty podle kritérií do jednoho ze dvou režimů – s vyššími nebo nižšími povinnostmi. Pro každý z těchto režimů budou platit konkrétní požadavky, definované prováděcími vyhláškami.
Na implementaci stanovených opatření budou mít subjekty lhůtu jednoho roku od své registrace. Mezi požadovaná opatření patří například zpracování bezpečnostní politiky, školení zaměstnanců, řízení přístupů či řešení kybernetických incidentů, a další organizační a technické kroky vycházející z analýzy rizik.Přechod na nový režim nebude snadný
Zavedení těchto opatření představuje pro mnoho podniků značnou výzvu. Implementace bude vyžadovat čas, lidské kapacity i finanční prostředky. V některých případech bude nutné upravit smlouvy s dodavateli, aby i ti splňovali předepsané standardy.Firmy by zároveň měly mít na paměti, že porušení zákona může mít vážné důsledky. Sankce mohou dosahovat stovek milionů korun. Kromě pokut může NÚKIB uložit i nepeněžité sankce, například pozastavení platnosti certifikace nebo dočasný zákaz výkonu funkce člena vedení.Nový zákon jako hrozba i příležitost
Zákon nepřináší jen nové povinnosti, ale také šanci na posílení odolnosti firem vůči kyberhrozbám. V době, kdy jsou útoky stále sofistikovanější, je ochrana dat a systémů zásadní pro udržení důvěry zákazníků i stabilitu trhu. Firmy, které se na novou regulaci připraví včas a důsledně, mohou získat konkurenční výhodu. Přijetí zákona je krok správným směrem, odpovídající aktuálním výzvám v oblasti kyberbezpečnosti. Úspěch však bude záviset na kvalitě implementace v jednotlivých firmách a na podpoře ze strany NÚKIB. „Zvláštní pozornost si zaslouží bateriová úložiště, která hrají klíčovou roli v moderní energetice. Jako decentralizované a často vzdáleně řízené systémy představují z pohledu kybernetické bezpečnosti významný rizikový bod. Kybernetický útok na tato zařízení by mohl narušit stabilitu přenosové soustavy, ohrozit vyrovnávací mechanismy v síti nebo způsobit výpadky dodávek. Nový zákon proto klade důraz na zabezpečení komunikačních rozhraní, systémů řízení a na důsledné řízení přístupů k těmto technologiím. Provozovatelé bateriových úložišť tak musí počítat nejen s technickými opatřeními, ale i s potřebou pravidelného auditu a aktualizace bezpečnostních politik,“ doplňuje Pavel Bursa z Resacs.
-
Jak si aktuálně stojí zahraniční obchod?
Agentura CzechTrade zveřejnila zajímavé statistické údaje k současnému stavu zahraničního obchodu. A dobrou zprávou je, že statistika vykazuje vesměs pozitivní čísla. Vývoz v březnu 2025 vykázal solidní meziroční růst o 6 % a dosáhl hodnoty 429,7 mld. Kč. U zemí, které patří mezi naše hlavní vývozní partnery, tedy Německo, Slovensko, Polsko a Francie, export meziročně vzrostl o více než 6 %. Do Spojeného království dokonce téměř o 12 %. U rozhodujících položek českého exportu je pak evidován nárůst u motorových vozidel, a to o 8,3 %, elektrických zařízení o 10,2 % a počítačů, elektronických a optických přístrojů o 8,7 %. U ostatních větších kategorií jde jen o marginální růst nebo propad.
Zajímavý je dále růst vývozu do Spojených států, a to meziročně o 23,3 %. Za tímto výsledkem by mohla stát snaha amerických odběratelů o předzásobení v důsledku hrozeb vysokých celních sazeb. Export pak nejvíce vzrostl na Filipíny (o 108,3 %), do Izraele (o 77,3 %), Dánska (o 66,8 %) a Indonésie (o 53,4 %). Nicméně zde je na místě dodat, že podíl každé z těchto zemí na celkovém vývozu ČR je pod jedním procentem.
-
Firmy stále častěji opouštějí zastaralé technologie
Globální studie, kterou si nechala zpracovat společnost Eaton ukazuje, že stále více společností po celém světě opouští zastaralé technologie, aby mohly naplno využít potenciál umělé inteligence (AI) a strojového učení (ML). Zatímco v roce 2022 33 % firem označilo zastaralé technologie za překážku digitalizace, v letošním průzkumu to bylo jen 23 % společností. Tento posun o 10 procentních bodů za méně než dva roky je přičítán především dynamickému rozvoji aplikací AI a ML, které mají obrovský transformační potenciál. Firmy si uvědomují výhody a příležitosti, které tyto pokročilé technologie přinášejí, a jsou ochotny investovat do modernizace své IT infrastruktury.
Klíčovou roli v nadcházející digitální transformaci průmyslu sehrají datová centra. Poskytují totiž nezbytnou infrastrukturu a výpočetní kapacitu pro náročné AI a ML aplikace, na kterých bude stát digitalizace energetiky, komerčních budov i výroby. Průzkum ukázal, že datová centra intenzivně investují do rozšiřování kapacit (38,6 %), upgradů zařízení (42,3 %) a zlepšování využití výkonu IT aktiv (32,8 %). Aby uspokojila rostoucí poptávku po výkonných AI řešeních, musí zajistit dostatečné zdroje, škálovatelnost a nejvyšší úroveň spolehlivosti a bezpečnosti.
Eaton vyvinul softwarovou platformu Brightlayer, která firmám výrazně usnadňuje digitální transformaci. Umožňuje vytěžit maximum z firemních dat pomocí pokročilých AI a ML algoritmů. Poskytuje přesné a prakticky využitelné informace pro optimalizaci řízení spotřeby energie a dalších klíčových procesů. Firmy díky tomu mohou činit efektivnější rozhodnutí, automatizovat operace a přesněji předpovídat budoucí potřeby a rizika.
-
První digitální dvojče továren budoucnosti je na světě
Společnosti Schneider Electric a ETAP představují první digitální dvojče na světě, které dokáže přesně navrhnout a simulovat energetické potřeby AI továren od úrovně sítě až po úroveň čipů. Cílem spolupráce je zvýšit efektivitu datových center a zároveň zlepšit spolehlivost a výkon sítě. Zatímco dříve byla možná pouze základní vizualizace elektrických systémů, integrace technologií ETAP a NVIDIA Omniverse umožňuje vytvořit komplexní digitální dvojče továren s umělou inteligencí, které plynule propojuje různé dynamiky. Sofistikovaná technologie modelování ETAP vytváří virtuální repliku elektrické infrastruktury datového centra a kombinuje ji s daty energetického systému v reálném čase, pokročilými analýzami a poznatky. Inteligentní algoritmy analyzují a předpovídají vzorce spotřeby a distribuce elektrické energie, což umožňuje například simulovat elektrické systémy v různých scénářích. Spolupráce společností ETAP a NVIDIA představuje inovativní přístup „Grid to Chip“, který řeší klíčové výzvy v oblasti správy napájení, optimalizace výkonu a energetické účinnosti v éře umělé inteligence. Cílem nového digitálního dvojčete ETAP je zvýšit přesnost modelování dynamického chování zátěže na úrovni čipu, což zlepšuje návrh napájecích systémů a optimalizuje energetickou účinnost.
