Rychlý přehled
-
Na Mezinárodní vesmírnou stanici vyrazí první český kosmonaut
Vláda České republiky podpořila účast prvního českého astronauta Aleše Svobody na misi na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Ministerstvo dopravy ve spolupráci s dalšími resorty vybralo 14 experimentů, jimiž se bude Aleš Svoboda zabývat: Od výzkumu lidské fyziologie a biotechnologií až po testování nových technologií a vzdělávacích aktivit. Například dozimetr ve formě náramkových hodinek umožní přesné sledování expozice ionizujícímu záření a pomůže tak zvýšit bezpečnost astronautů. Jiné experimenty se zaměřují na zdokonalení systémů podpory života v budoucích kosmických lodích. Zkoumá se také vliv vesmírného prostředí, zejména mikrogravitace – tedy stavu beztíže – a radiace na lidské tělo. Některé projekty navíc přispějí k výzkumu rakoviny, plodnosti nebo odolnosti potravin vůči klimatickým změnám. Každý z experimentů má jasně definovaný cíl: odpovědět na konkrétní vědeckou otázku pomocí experimentální metody.
-
Dejme robotům chytré tělo
Roboty, jak je známe, jsou stroje, jejichž každý pohyb je přesně řízený počítačem. Je to funkční, dokonalé, ale energeticky náročné řešení. Na univerzitě ve Freiburgu zvolili odlišný přístup k robotice. Vedla je k tomu následující úvaha: Robotický čtyřnohý pes spotřebuje až 300 wattů energie, zatímco skutečný pes se pohybuje s pouhými 30 watty. Tato úvaha vede ke konceptu tzv. embodied intelligence – inteligence ztělesněné v konstrukci samotného robota. Znamená to navrhovat tělo tak, aby mechanické vlastnosti přirozeně podporovaly pohyb, rovnováhu nebo interakci s prostředím. Inspiraci hledají vědci v biologii, kde je tělo zvířat nedílnou součástí jejich schopnosti řešit problémy bez nutnosti vědomého řízení každého pohybu.
Výzkumný tým vyvíjí tzv. měkké roboty, kteří místo tuhých kloubů a motorů využívají pružné materiály, pneumatiku a jednoduché fyzikální jevy. Například samooscilační ventily umožňují pohyb robotu pouze díky změně tlaku – bez jakéhokoliv procesoru nebo elektrického řízení. Tělo se tak stává systémem, který sám reaguje, reguluje a přizpůsobuje se situaci. Tento přístup snižuje potřebu výpočetního výkonu, takže mozek robotu může být použit efektivněji – například pro plánování, učení nebo rozpoznávání vzorců chování.
-
CECIMO se vrhá do podpory sektoru aditivní výroby
Evropská asociace výrobních technologií CECIMO spolu s deseti evropskými národními asociacemi, reprezentujícími přes 700 firem, připravila Manifest pro konkurenceschopný sektor aditivní výroby. Tento dokument definuje společnou vizi, která má Evropu etablovat jako globálního lídra v aditivní výrobě. Zároveň zahajuje iniciativu AM-Europe, platformu sjednocující hlas celého průmyslu. Manifest zdůrazňuje význam aditivní výroby pro zelenou transformaci, digitalizaci, návrat výroby do Evropy a rozvoj pokročilých materiálů. K dosažení těchto cílů doporučuje vytvoření evropské strategie, podporu veřejno-soukromého partnerství, posílení průmyslové odolnosti a rozvoj kvalifikované pracovní síly.
-
Promet Group bude vyrábět automobilové díly s indickou SKH Group
Česká strojírenská skupina Promet Group a indická SKH Group spojují síly ve výrobě komplexních ocelových a hliníkových dílů pro evropské automobilky. Nová společnost SKH PROMET zahájí výrobu v Česku do konce roku 2026. Partnerství propojuje know-how českého Tawesca, významného dodavatele pro Volkswagen či Audi, a zkušenosti SKH z globálního trhu. Kopřivnické Tawesco mimochodem provozuje druhou největší výrobu lisovacího nářadí v ČR, jeho obrat včetně dceřiných společností dosahuje 4 miliard korun. Cílem spojení obou podniků je nabídnout inovativní řešení od návrhu po testování automobilových dílů z oceli a hliníku v podobě komplexních lisovaných a svařovaných sestav, s důrazem na expanzi v Evropě.
-
Keramika, která svítí: výzkum Terezy Havlíkové míří do laserů i rentgenů
Tereza Havlíková z CEITEC VUT získala ocenění Brno PhD Talent za výzkum průhledné keramiky, která po ozáření emituje světlo. Jejím cílem je vytvořit tzv. vysokoentropický materiál – kombinaci pěti různých prvků vzácných zemin v jediné krystalické struktuře. Takový materiál může najít uplatnění v laserech, scintilátorech pro rentgeny i LED technologiích. Keramika se vyrábí přesnou syntézou a pokročilým slinováním, které zajišťuje optickou čistotu. Výsledný materiál by mohl být levnější, stabilnější a účinnější než dosud používané. Výzkum má velký aplikační potenciál – od medicíny přes průmysl až po výzkum.
