3D tisk přináší prosperitu výrobcům i zákazníkům – koronaviru navzdory

Aditivní výroba sice dosud tvoří pouhé 1 % trhu světového strojírenství, zároveň je to stále prudce se rozvíjející a rychle rostoucí segment s obrovským potenciálem do budoucna. Jako takový je zhruba od roku 2010 v hledáčku předních finančních analytiků, díky čemuž máme z mnoha stran důkladně zmapován přítomný vývoj i pestré predikce blízké budoucnosti trhu se 3D tiskárnami, materiály a příslušenstvím.

Pružná technologie s obřím potenciálem

Kdo tento trh dlouhodobě blíže sleduje, ví, že na přelomu let 2013 a 2014 na něm došlo ke „splasknutí bubliny“, když se nenaplnila absurdně přehnaná očekávání investorů nepřetržitě hledajících tzv. next big thing, tedy velkou věc, na které by rychle zbohatli. Grafy ilustrující hodnotu akcií výrobců 3D tiskáren z té doby připomínají svým extrémním růstem a následným propadem stavy, jaké známe u velmi volatilních kryptoměn. Například v případě tehdy největšího světového výrobce aditivních technologií – americké firmy 3D Systems, v důsledku této zlaté horečky stoupla cena akcie během jediného roku desetinásobně – aby pak podobně rychle v následujících měsících spadla na hodnotu obvyklou v dobách, kdy pojem 3D tisk široká veřejnost vůbec neznala. 

Proč vzpomínat na tuto divokou dobu, která sice zakořenila téma 3D tisku do širokého povědomí, ale zároveň s sebou nese pachuť zklamání a mnoha firemních i lidských ztroskotání? Především proto, že ve skutečnosti nešlo o žádnou katastrofu – to se jen trh „spletl“, když se na krátký čas odklonil od své původní mise, která historicky spočívala v unikátních zařízeních pro rychlou výrobu prototypů a nikoliv v přístrojích, jež by si do domácností pořizoval každý laik podobně jako mikrovlnnou troubu nebo mobilní telefon. 

Navzdory tomu akciovému otřesu totiž trh s technologiemi aditivní výroby stále rychle a stabilně roste. V onom „krizovém“ roce 2013 činila jeho hodnota celosvětově 3 miliardy dolarů, aby do roku 2019 vystoupala na 12 miliard. To je úctyhodný rozmach, srovnáme-li tato čísla například s nepoměrně větším, ale příbuzným trhem s obráběcími CNC stroji, který v tomtéž období rostl zhruba o 5 % meziročně (což je samo o sobě také slušné, ale s děním kolem 3D tiskáren proporčně nesrovnatelné). 

Graf z podrobné zprávy „3D Printing Trends Report 2020“ zpracované společností 3D Hubs shrnuje předpovědi vývoje světového trhu s technologiemi 3D tisku od různých analytiků. Vzhledem k datu svého vydání na počátku roku 2020 nezachycuje dopady pandemie koronaviru, nicméně očekává se, že po dočasném výkyvu bude růstový trend na tomto trhu podobným tempem pokračovat i nadále. 

Covid-19 jako křest ohněm

Do roku 2020 jsme všichni vstupovali s očekáváním, že pozitivní trend vývoje bude kolem 3D tisku pokračovat. Insideři odhadovali další růst na úrovni cca 25 % meziročně a zdvojnásobování celkového objemu trhu v každých následujících třech letech. Jenže – jak dnes všichni víme – svět se nečekaně změnil k nepoznání kvůli globální pandemii čínského koronaviru. Prakticky vše, nač jsme byli dlouhá desetiletí zvyklí, najednou funguje jinak, nebo vůbec. 

Celá odvětví lidské činnosti zůstala paralyzována a zavedené dodavatelské řetězce mnohdy ze dne na den narazily na nepřekonatelné překážky, když se dosud hladce fungující mechanismus globalizované ekonomiky začal zadrhávat. Také výrobci a uživatelé 3D tiskáren logicky pocítili veškeré negativní aspekty tohoto nového řádu, nicméně jak se rychle ukázalo, 3D tiskárny v této situaci odkryly svůj velký potenciál. Pokud někomu pojmy jako „digitální výroba“ nebo „distribuovaná výroba“ donedávna zněly jako marketingová klišé, musel během jarního lockdownu smeknout před zprávami o masivní výrobě nedostatkových zdravotnických pomůcek vyráběných v řádech statisíců kusů kutily i profesionály na 3D tiskárnách všeho druhu. Navzdory nepropustnosti hranic a nemožnosti se jednoduše osobně setkávat, byli uživatelé 3D tiskáren schopni fungovat v globálních týmech a spolupracovat na vývoji i „sériové“ výrobě čelenek pro ochranné štíty, když v tu chvíli nedostupný velkoobjemový takt průmyslových vstřikolisů zastoupily právě nejrůznější 3D tiskárny. 

Po sedmi letech od splasknutí bubliny přehnaných očekávání, zmíněné v úvodu článku, se tak 3D tisk opět dostal masivně do médií – tentokrát jako nekompromisně užitečná věc, zachraňující lidské životy, pro kterou v daném čase neexistovala žádná alternativa. Tato přirozená propagace, spolu s objektivním faktem, že máte-li na dílně 3D tiskárnu, dokážete v určitých případech s její pomocí vykrýt dočasný nedostatek některých komponent, pravděpodobně přispěly k tomu, že zvláště ve druhém pololetí roku 2020 poptávka po technologiích aditivní výroby rostla, zatímco mnohé firmy v obavách z nastupující ekonomické krize škrtily svoje rozpočty nebo propouštěly. 

Zájem kolísá, ale existuje

Výzkumná společnost CONTEXT mezi prvními přinesla statistiku, podle které trh se 3D tiskárnami v prvním pololetí roku 2021 meziročně padal až o 21 %, ale mezi druhým a třetím čtvrtletím pak až o 22 % rostl. V jednotlivých segmentech profesionální / designérské / průmyslové 3D tiskárny šlo nejprve o 12%, 11% a 21% pokles, následovaný 9%, 16% a 22% růstem. Většina největších západních výrobců průmyslových 3D tiskáren – jako 3D Systems, Carbon, EOS, HP, Markforged nebo Stratasys – zaznamenala ve třetím loňském čtvrtletí dvouciferné nárůsty prodejů. Čínští výrobci jako Farsoon, HBD nebo UnionTech byli v prodejích dokonce úspěšnější než v roce předchozím a polepšily si také menší a mladší firmy, například Flashforge, Nexa3D nebo Origin. Podobně silný zájem panoval také ve sféře profesionálních stolních 3D tiskáren, kam spadají značky jako Ultimaker, Formlabs a MakerBot, nicméně tento segment si jako celek meziročně pohoršil zhruba o 12 %. Největší zájem je v něm o spíše dražší zařízení se skutečně profesionálním výkonem a funkcemi pro firemní použití. Kategorie nejlevnějších 3D tiskáren, určených zejména pro osobní a hobby účely, si počtem kusů (nikoliv finančním objemem), i vloni připsala největší díl koláče mezi všemi 3D tiskárnami prodanými ve světě. Nejpopulárnější volbou zůstávají stroje typu FDM/FFF, které tvořily čtyři pětiny všech prodaných stolních 3D tiskáren. Zároveň významně sílí poptávka po levnějších 3D tiskárnách typu DLP, fungujících na principu vytvrzování fotopolymerické pryskyřice, která stoupla víc než o 42 % proti předešlému roku. Zdaleka nejprodávanější značkou osobních 3D tiskáren zůstává čínská Creality, která je vedle taktéž úspěšné tuzemské značky Prusa Research oblíbená i na českém trhu. 

Co nás čeká (a nejspíš nemine)

Že v roce 2020 nebylo všechno jenom špatně potvrdili v průzkumu provedeném naší redakcí i dodavatelé 3D tiskáren působící na českém trhu (jejich jednotlivá vyjádření jsou rozprostřena celým tímto článkem). Přesto to byl rok, který by asi každý z nás nejraději oželel. Stejně jako jsme se nedočkali většiny filmových premiér, nebyly představeny ani mnohé produkty v oblasti 3D tisku, ať už proto, že nebylo „kde“, nebo proto, že se z různých objektivních příčin zpozdil kvůli koronaviru jejich vývoj. 

Zájemci o technologie 3D tisku se nemohli osobně setkat na žádném veletrhu nebo konferenci – v tradičním pojetí neproběhly výstavy RAPID ani Formnext, neuskutečnilo se ani české Fórum aditivní výroby na (zrušeném) MSV v Brně. Přitom rozhodně je na co se těšit, třeba na nástup nových technologií 3D tisku kovů nebo polymerů z práškových materiálů se společným jmenovatelem, jímž je lepší cenová dostupnost. Na takových projektech pracuje řada výrobců a ať už bude další epidemický vývoj jakýkoliv, určitě se dočkáme představení množství nových 3D tiskáren, které aditivní výrobu opět výrazněji posunou blíž menším firmám a nákladově smysluplné sériové produkci kovových i plastových dílů. 

Odhady analytických firem do budoucna spoléhají na to, že pandemii brzy zkrotí plošné očkování celosvětové populace, díky kterému by se měl po dočasném zabrždění ještě během roku 2021 trh s aditivní výrobou vrátit ke svému rychlému růstu, na jaký jsme dosud byli zvyklí.