DEFENCEO 2025: Most spojující strojaře se zakázkami v obranném průmyslu

Summit DEFENCEO hostilo brněnské výstaviště 8. října 2025 a jednalo se o největší doprovodnou akci 66. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu. Program přilákal do Rotundy pavilonu A bezmála pětistovku účastníků: 74 % přítomných přitom tvořili zástupci top managementu (CEO, jednatelé a ředitelé) a 92 % účastníků pocházelo z civilního nebo dual-use sektoru. Cílem konference, pravděpodobně první s danou tématikou u nás, bylo ukázat českým firmám cestu k zakázkám v oboru, kde je sice vstupní práh vysoko, ale odměnou je stabilita a technologická prestiž. To vše v době, kdy se bezpečnost stává základní, ale nikoli samozřejmou podmínkou prosperity.

Obranný průmysl jako pilíř strojírenství pro další dekádu

Konferenci otevřela Kristýna Helm, viceprezidentka Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, která upozornila, že v obraně „všechno souvisí se vším“.  Zdůraznila, že zákazníkem je v tomto odvětví vždy stát, což vyžaduje pochopení složitých hierarchií na všech dodavatelských úrovních. Klíčem k úspěšnému vstupu do defence průmyslu a k prvním smlouvám je podle ní studium dokumentu KVAČR (Koncepce výstavby Armády ČR) a zapojení do výzkumných projektů v rané fázi.

Ivo Červenka, ředitel Svazu strojírenské technologie, označil strojírenství za „technologické srdce obrany“. V kontextu útlumu automotive a dopadů Green Dealu vidí v obranném sektoru motor inovací.

Milan Macholán, ředitel PBS Velká Bíteš zmínil revoluční nárůst výroby – po skoku o 250 % (2024) mířili v roce 2025 na 800 % objemu roku 2023. PBS se díky špičkovým leteckým motorům a pomocným energetickým jednotkám (APU) stala členem subdodavatelského řetězce pro letouny F-35 od Lockheed Martin. „Poptávka v USA je tak velká, že tam nestíháme vyrábět,“ konstatoval Macholán s odkazem na nový závod v Georgii.

Podobně ambiciózní cestu popsal David Paloušek, managing partner THALOR Group. Příběh party nadšenců do 3D tisku vedl od „punkového“ startupu v garáži až k evropské špičce v Deep Techu. Firma, která dnes instaluje největší 12laserový systém pro 3D tisk kovů v Evropě, prošla drsnou profesionalizací. „Museli jsme přestat myslet jen na český trh a vyjít do světa,“ vysvětlil strategii, která jim otevřela cestu do oblasti defence a k vesmírným technologiím.

Strategická podpora obrany a duálních technologií

Při tranformaci výrobních programů nabízí pomocnou ruku i stát. Martin Bunček, ředitel Technologické agentury ČR, představil program ProDef, který kofinancuje projekty Evropského obranného fondu (EDF) a podporuje národní výzkum. Zdůraznil, že podpořený realizátor projektu musí mít v armádě vždy „parťáka“, aby výsledek odpovídal reálným potřebám.

Leoš Mauer z Defence Hubu (CzechInvest) představil akcelerátor NATO DIANA, který hledá přelomové duální technologie. „Největší technologické průlomy často nevznikají v mamutím průmyslu nebo v armádních složkách, ale rodí se v menších podnicích,“ uvedl s tím, že úspěšné startupy mohou získat granty až 300 000 eur.

Ekonomický význam oboru potvrdil Milan Kašík (HK ČR): obranný průmysl generuje 1,3 % HDP a jeho obrat v roce 2024 vzrostl na 4,3 miliardy eur.

Věda, Průmysl 4.0 a kybernetická bezpečnost

Strategický rámec doplnil Pavel Zůna, národní zástupce ve Výboru NATO pro vědu a technologie s varováním, že samotné duální technologie k udržení náskoku nestačí. „Věda a technologie jsou základem úplně všeho,“ prohlásil a vyzval firmy k aktivnímu zapojení do výzkumných týmů Aliance.

Praktickou ukázku inovací přinesl blok Národního centra Průmyslu 4.0 pod vedením Roberta Keila. Zaznělo, že systémy MES (Pharis) zvyšují produkci munice minimalizací prostojů, privátní 5G sítě (T-Mobile) zajišťují bezpečnou konektivitu a digitální dvojčata (DEL) zkracují čas na integraci nových linek na polovinu.

Roman Brunik (DESA Group) varoval, že s digitalizací roste riziko krádeže know-how: „Skutečnou hrozbou pro firmy je často jejich obchodní partner nebo kolega“. Jindřich Kalíšek (Regfor) připomněl, že od 1. listopadu 2025 nabývá účinnosti nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který povinnost prověřovat dodavatele přenáší na samotné firmy. Legislativní rámec uzavřel Pavel Balihar (MPO) vysvětlením dvoustupňového povolovacího a licenčního procesu pro obchod s vojenským materiálem.

Banky a financování v obranném průmyslu

Panelová diskuse bankéřů ukázala, že éra „ostrakizace“ zbrojařů končí. Norbert Hovančák z České spořitelny potvrdil, že banky už v obraně vidí příležitost a financování sektoru v jeho bance přesahuje 10 miliard korun. Miroslav Stříbrný (ČEB) a Marek Dlouhý (EGAP) doplnili možnosti státní podpory exportu do rizikovějších teritorií.

Inovace a 3D tisk: Poučení z ukrajinské laboratoře

Technologický blok ukázal, že 3D tisk již není jen doménou prototypování, ale strategickým nástrojem výroby. Josef Průša (Prusa Research) zdůraznil nutnost bezpečnosti dat a tzv. air-gapingu (odpojení tiskáren od sítě) v kritické infrastruktuře. „V roce 2025 už neexistuje firma, která by dělala vývoj něčeho fyzického a nepoužívala u toho 3D tiskárnu,“ konstatoval.

Ondřej Štefek z 3Dees Industries přidal drsnou zkušenost z bojiště: „Ukrajina je dnes největší světový polygon pro testování zbraní a laboratoř pro nové výrobní postupy,“ uvedl s tím, že inovační cyklus v oblasti dronů tam trvá řádově pouhé jednotky týdnů.

Praktické aspekty digitalizace doplnil Pavel Šubrt (AV Engineering) konceptem „digitálního vlákna“, které propojuje vývoj od konstrukce až po servis, a Lukáš Utíkal (České překlady) upozornil na kritickou přesnost dokumentace u exportních zakázek, kde nelze spoléhat na AI chatboty.

Specifický pohled na data přinesl Josef Kadlec (GoodCall), jehož analýza LinkedInu odhalila, že v českém obranném sektoru působí přes 30 000 profesionálů. Jakub Kapuš (SpaceManic) připomněl, že moderní obrana se neobejde bez vesmírných technologií pro monitorování a navigaci.

Realita v „tělocvičně“ zbrojního byznysu

Konferenci uzavřela debata Davida Štěpána (ex-CEO společností ze skupiny CSG), Davida Palouška (THALOR Group) a Jana Homoly. Štěpán připomněl drsnou realitu oboru: „Jdete do takové tělocvičny, kde se ti chlapi posledních 30 let mydlili mezi sebou, zatímco zbytek světa se na ně díval přes prsty,“ popsal dosavadní izolaci oboru. David Paloušek doplnil osobní rozměr a nutnost hrdosti na obranu vlasti: „Můžeme spoléhat na to, že nás někdo ochrání, ale já v této skupině lidí nejsem a nikdy nebudu,“ uzavřel téma osobního postoje k bezpečnosti.

Buďte u toho i vy

DEFENCEO 2025 ukázalo, že obranný průmysl už není uzavřenou komunitou. Pro ty, kteří se nebojí tvrdé práce a přísných pravidel, se v oblasti defence technologií a výrobků dvojího užití otevírá brána do světa firem, které definují suverenitu Evropy. 76 % účastníků DEFENCEO 2025 potvrdilo zájem o účast na dalším ročníku akce. Ten se bude opět konat na MSV, konkrétně 7. října 2026.