Dny průmyslu 2026: Cesta k české technologické suverenitě

dsc02733_max_1e9b7fec

PRIMA BILAVČÍK, s.r.o.
— vydáno 12. května 2026

Uherský Brod se 8. dubna 2026 stal centrem diskuse o budoucnosti českého obranného a výrobního sektoru. Třetí ročník konference Dny průmyslu, pořádaný společností Prima Bilavčík, potvrdil, že precizní metrologie a nekompromisní kontrola kvality jsou dnes zcela nezbytnou páteří moderní produkce. Program ukázal, že zatímco český průmysl disponuje špičkovými technologiemi a nápady, jeho největší brzdou zůstává roztříštěnost procesů a legislativní bariéry.

Inzerce

Letošní ročník byl významný i z pohledu samotného organizátora, pro kterého je téma měření a technické dokonalosti každodenním posláním: na začátku roku došlo k předání vedení firmy z otce na syna, když zakladatel Petr Bilavčík předal po třiatřiceti letech řízení svému synovi Martinovi. Ten v úvodu zdůraznil, že téma přesnosti a kvality – a to nejen v obranném průmyslu – není jen otázkou prestiže či efektivity výroby, ale v současné geopolitické situaci jde o kritický faktor pro zajištění bezpečnosti a lidských životů. Právě důraz na znovuobnovení evropské soběstačnosti v oblasti obrany, postavené na technologické preciznosti, se stal červenou nití, která se táhla všemi příspěvky řečníků.

Foto: Prima Bilavčík

Firmy jako pilíře krizové připravenosti

Aktuální výzvy průmyslového prostředí prezentoval Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, který na konferenci zastoupil prezidenta svazu Jana Rafaje. Holoubek tvrdí, že role soukromých společností spočívá v aktivní přípravě na využití technologií dvojího užití, které se prolínají celým průmyslem od strojírenství až po datovou komunikaci či transportní infrastrukturu. Podle jeho slov by měly být soukromé podniky základním pilířem jakékoliv národní krizové připravenosti.

Svaz průmyslu v této souvislosti představil vládě deset základních kroků, mezi které patří například zřízení Národní rady pro odolnost ekonomiky, masivní debyrokratizace, zavedení odolnostních odpisů pro investice a zajištění energetické suverenity.

Jiří Holoubek mj. konstatoval, že Česká republika netrpí nedostatkem technických schopností, ale spíše „deficitem koordinace a politické vůle“. Kritizoval také legislativu, která často blokuje inovace přímo ze zákona, například v oblasti veřejných zakázek.

Bariéry na cestě k „obranné výhodě“

Major David Dobrovský z Univerzity obrany (UNOB) ve svém vystoupení pojmenoval klíčové problémy v přenosu nápadů do praxe. Upozornil také na alarmující fakt, že kapitola Ministerstva obrany vydává na vědu, výzkum a inovace pouze 0,29 % ze svého celkového rozpočtu, což je v době rychlého technologického vývoje vnímaného na ukrajinském bojišti zcela nedostatečné.

Česká cesta k technologické suverenitě podle UNOB vyžaduje vytvoření jednotné ob-ranně-inovační politiky a zřízení centrálního integrátora, který by fungoval jako národní „vstupní brána“ pro podněty z průmyslu.

Major Dobrovský zdůraznil, že je nutné překonat kulturu minimalismu rizik ve veřejné správě a akceptovat, že v oblasti obranného výzkumu nemusí každý experiment skončit úspěchem. Jako inspiraci uvedl zahraniční modely jako americkou agenturu DARPA nebo britskou DASA, které ukazují sílu programově řízených inovací s vysokou mírou flexibility.

Foto: Prima Bilavčík

Umělá inteligence a virtuální „akustický deštník“

V technologické části konference představil Pavel Konečný ze společnosti Neuron Soundware revoluční využití akustické umělé inteligence. Technologie, postavená na zpracování dat z miliardy nahrávek různých typů strojů, umožňuje nejen zvýšit efektivitu průmyslové výroby až o 15 %, ale nachází klíčové uplatnění i v obraně.

Konečný popsal možnost vytvoření takzvaného akustického deštníku nad krajinou, kdy síť levných a energeticky nenáročných senzorů dokáže na základě zvuku detekovat drony typu Šáhid, které jsou pro běžné radary často neviditelné. Systém dokáže v reálném čase spočítat polohu, výšku i rychlost blížícího se stroje, což představuje sofistikovanou alternativu k improvizovaným řešením používaným v současných konfliktech.

Foto: Prima Bilavčík

Rentgenové oči moderního vojáka

Tobias Schröder ze společnosti Werth Metrology se věnoval problematice měření složitých vícemateriálových prvků. Zaměřil se na využití počítačové tomografie při kontrole vy-bavení moderního vojáka, od optických systémů na zbraních až po elektronické součástky v přilbách. Schröder vysvětlil, že nově vyvinuté algoritmy pro korekci artefaktů umožňují přesně měřit plastové a kovové části v rámci jednoho skenování, což dříve znemožňovaly optické vady v obraze.

Tato technologie je klíčová například pro detekci mikrotrhlin v držácích techniky nebo pro extrémně rychlou kontrolu baterií. V plně automatizovaných provozech trvá skenování jednoho bateriového modulu pouhých 12,5 sekundy, což umožňuje stoprocentní kontrolu kvality přímo v tempu výroby.

Foto: Prima Bilavčík

Panelová diskuse

V reakci na vládní regulace v oblasti určování maximálních cen pohonných hmot, která vstoupila v platnost právě v den konference, Petr Koranda ze společnosti GE Aviation Czech připomněl, že firma je jedním z klíčových evropských center pro vývoj a testování technologií využívajících alternativní paliva. Jedním z nich je udržitelné letecké pa-livo (SAF – Sustainable Aviation Fuel), které se vyrábí z obnovitelných zdrojů, jako jsou po-užité rostlinné oleje, tuky nebo zemědělské odpady. Druhou cestou je projekt AMBER (InnovAtive DeMonstrator for hyBrid-Electric Regional Application), jehož cílem je vyvinout hybridní elektrický pohon pro regionální letadla o výkonu cca 2 MW, který bude používat vodíkové palivové články.

Jan Homola ze společnosti Defence Consulting v rámci diskuse zmínil, že využití dronů na Ukrajině je bezpochyby zlomovou technologií, současně jde ale o mediální zkratku, která potlačuje význam konvenčních zbraní, jako je dělostřelectvo nebo obrněná tech-nika. Až do konce března přitom platilo, že tyto zbraně vystřelily více projektilů než drony.

Teprve minulý týden poprvé v historii válek došlo k situaci, kdy drony kvantitativně překonaly klasickou munici. Co se efektu týče, zde naopak dlouhodobě platí, že více než 90 % ztrát na lidech i technice mají na svědomí drony.

Jan Homola byl současně posledním vystupujícím na konferenci. Ve svém příspěvku pře-stavil realitu moderního bojiště, především na příkladech z ukrajinského a iránského konfliktu, kterou vnímá jako příležitost a inspiraci pro výrobní průmysl. V úplném závěru svého vystoupení pozval účastníky na konferenci DEFENCEO DUAL-USE Networking ve Škoda Auto v Mladé Boleslavi (10. 6. 2026), zaměřenou na firmy působící v dodavatelských řetězcích automobilového průmyslu, které hledají příležitosti pro uplatnění svého know-how a technologií v obranném průmyslu a 2. ročník manažerského kongresu DEFENCEO na MSV v Brně (7. 10. 2026).

Prohlídka školních učeben a laboratoří Prima Bilavčík

Účastníci konference Dny průmyslu měli tradičně možnost prohlédnout si moderně vy-bavené učebny Střední průmyslové školy a Obchodní akademie Uherský brod, v jejíž aule akce probíhala, a také laboratoří firmy Primy Bilavčík.