Evropské strojírenství se odrazilo ode dna, říkají data SST i CECIMO

Pohled na vývoj průmyslové výroby v Evropské unii zachycuje krizi 2008 až 2009, následný několikaletý růst a nakonec propad způsobený pandemií nemoci covid-19. Stojí za to si ale podrobněji všimnout již roku 2019, kde je patrný pokles. Je tedy jasné, že recese už byla na obzoru bez ohledu na koronavirus, který ji samozřejmě výrazně prohloubil.

Níže se můžeme podívat na další graf z prezentace Marcuse Burtona, který je podrobnější a obsahuje novější data až do září 2020. Zde můžeme čerpat optimismus.

Dále se budeme věnovat více domácím číslům z přednášky pana Oldřicha Paclíka. I na našich statistikách je patrný útlum roku 2019. Očekáváná čísla pro rok 2020 nejsou překvapivá. V důsledku poklesu exportu a propadu tržeb a nových zakázek v tomto roce předpokládá SST pokles domácí produkce o cca 25 %, tedy na úroveň roku 2010. Vedle pandemie covid-19 jmenuje pan Paclík mezi hlavními důvody tohoto stavu také transformaci automobilového průmyslu (grean deal), obchodní spory mezi USA a Čínou a také Brexit.

Aktuální data máme k dispozici o dovozu a vývozu obráběcích strojů. U dovozu je pořadí na prvních 3 místech stejné jako v roce 2019: Německo, Itálie, Japonsko. Na čtvrtém místě se nově objevily Spojené státy.

Vývoz do Německa klesl oproti minulému roku z 30 na 23 %. Z loňského 6. místa na 2. se propracoval vývoz do Číny. Na třetím místě je Rusko, stejně jako v roce 2019.

Podrobný přehled dovozu a vývozu podle nomenklatur nabízí následující tabulka. Oproti stejnému období v předchozím roce SST zaznamenal celkový pokles o více než 30 %. Největšího propadu 53 % si můžeme všimnout u brusek (nomenklatura 8460), což podle Oldřicha Paclíka odráží situaci v automobilovém průmyslu.

Podobně jako u evropských statistik i data pro Českou republiku ukazují, že jsme se odrazili ode dna.