Rychlý přehled
-
Skupina CSG se díky nové divizi zaměří i na umělou inteligenci
V rámci divize CSG Aerospace průmyslové a technologické skupiny CSG vzniká subdivize CSG AI. Sdružují se do ní již existující týmy softwarových společností divize CSG Aerospace. Nová subdivize bude tyto své týmy nadále rozvíjet a podporovat jejich již vznikající produkty. Počítá ale také s akvizicemi společností a startupů, které se oblasti umělé inteligence věnují. Cílem vytvoření CSG AI je zachytit aktuální trend rozvoje umělé inteligence a udržet tím konkurenceschopnost. Zatím nejdále je ve vývoji řešení založených na umělé inteligenci společnost CS Soft. Disponuje vlastním AI týmem, který již vytvořil několik řešení stojících na umělé inteligenci. Loni představil CS Soft nástroj, který dokáže predikovat cenu mědi na komoditních trzích. Na podzim pak produkt JATIS, jenž na základě historických dat optimalizuje průběh oprav letadel. Nově byl vyvinut produkt s názvem Tendera, jehož přínosem je, že umělá inteligence dokáže významně zkrátit čas při posuzování a vyplňování zadávací dokumentace při výběrových řízeních.
Kromě rozvoje a posílení vlastních týmů a řešení v oblasti umělé inteligence se již v CSG rozhlížejí po možnostech, jak subdivizi rozšířit. Nemusí přitom nutně jít jenom o akvizice startupů a technologických společnosti. Ve hře je též spolupráce, například s vysokými školami a vědeckými institucemi. CSG a zejména její divize Aerospace už několik let spolupracuje prakticky se všemi technickými vysokými školami v zemi. Akvizice jsou ale nejpřirozenějším způsobem rozšíření subdivize. Takto získala CSG již v minulém roce společnost Smartoo, která následně ve spolupráci s Pocket Virtuality představila produkt Lumnio. Toto řešení umožňuje vzdálený servis pomocí rozšířené reality, ale například také digitalizaci pracovních postupů.
-
Nadšenci robotiky soutěžili v Jedovnicích o putovní pohár
Robotická soutěž pro všechny milovníky robotů a robotiky obecně se dnes konala v Jedovnicích. Soutěž JedoBot je pořádaná od roku 2015, vždy v květnu ve sportovní hale SPŠ Jedovnice a těší se především přízni žáků základních a středních škol, kterým účast v soutěži může přihrát plusové body u přijímacích řízení na odborné školy. Letošního jedenáctého ročníku se účastnilo 250 lidí a 220 robotů, což je dle organizátorů nový rekord, dokazující vysoký zájem studentů o tento obor.
Spolek JedoBoti pořádá pravidelně i oblíbené technické tábory v krásném prostředí Moravského krasu. Letošní tábor „Robotika hravě“ se uskuteční v termínu 14. – 18. 7. 2025 a jeho program bude zaměřen na práci s robotikou a programování. V srpnu se pak zájemci můžou účastnit akce „Video a elektrotechnika“, její náplní bude práce s kamerou, střih videa, vše kolem PC a elektrotechnika obecně.
Zdroj: robotikahrave.cz
-
Brno má unikátní centrum elektronové mikroskopie
Nové centrum pro studium mikrostruktury materiálů a vývoj pokročilých technologií zahájilo svoji činnost v pondělí 12. května 2025. Moderní budova nabízí pět specializovaných pracovišť, která byla navržena s ohledem na vysoké technické nároky provozu speciálních technologií. Disponuje také novými laboratořemi pro přípravu vzorků, v nichž se nachází špičkové mikroskopy pro detailní zkoumání materiálů. Centrum elektronové mikroskopie vytváří zázemí pro intenzivnější spolupráci s univerzitami a průmyslovými partnery a zároveň otevírá možnosti spolupráce s předními evropskými vědeckými institucemi. Výstavbu unikátní budovy, která trvala dva roky, financovala Akademie věd ČR. Její hodnota dosahuje 110 milionů korun.
Zdroj: jmk.cz
-
ČKD Blansko Holding míří k definitivnímu konci
Firma ČKD Blansko Holding je od prosince 2024 v konkurzu. Dluží více než 300 milionů korun. Tato situace pravděpodobně brzy povede k úplnému ukončení činnosti. Shodl se na tom věřitelský výbor s insolvenčním správcem. Posledním krokem je nyní již jen potvrzení insolvenčním soudem.
-
Sněmovna schválila zásadní zákon o kyberbezpečnosti. Dotkne se i vás?
Přijetí nového zákona představuje významný krok v regulaci kyberochrany v České republice. Tento právní předpis implementuje evropskou směrnici NIS 2 a navazuje na Akt o kybernetické bezpečnosti. Jeho cílem je reagovat na rostoucí kybernetické hrozby a zvýšit úroveň ochrany služeb v klíčových sektorech. Zákon se primárně zaměřuje na velké a střední podniky, nicméně díky specifickým kritériím může dopadnout i na menší subjekty. Klíčové proto bude, aby si firmy provedly důkladnou analýzu, zda na ně nová regulace dopadá. Pavel Bursa ze společnosti Resacs upřesňuje: „Nově se povinnosti v oblasti kyberbezpečnosti budou vztahovat na širší okruh podnikatelů, včetně subjektů, na které dosud regulace nedopadala. Výrazné rozšíření se týká zejména energetického sektoru – nově budou do regulace spadat například provozovatelé solárních elektráren s výkonem nad 100 kW, bateriová úložiště, agregátoři flexibility a další hráči na energetickém trhu. Legislativa tím reflektuje rostoucí digitalizaci a decentralizaci tohoto odvětví, kde mohou kybernetické útoky ohrozit nejen trh, ale i bezpečnost dodávek energie.“
Nové režimy povinností a jejich zavádění
Každý regulovaný subjekt bude muset do 60 dnů od nabytí účinnosti zákona oznámit poskytování regulované služby Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ten následně zařadí subjekty podle kritérií do jednoho ze dvou režimů – s vyššími nebo nižšími povinnostmi. Pro každý z těchto režimů budou platit konkrétní požadavky, definované prováděcími vyhláškami.
Na implementaci stanovených opatření budou mít subjekty lhůtu jednoho roku od své registrace. Mezi požadovaná opatření patří například zpracování bezpečnostní politiky, školení zaměstnanců, řízení přístupů či řešení kybernetických incidentů, a další organizační a technické kroky vycházející z analýzy rizik.Přechod na nový režim nebude snadný
Zavedení těchto opatření představuje pro mnoho podniků značnou výzvu. Implementace bude vyžadovat čas, lidské kapacity i finanční prostředky. V některých případech bude nutné upravit smlouvy s dodavateli, aby i ti splňovali předepsané standardy.Firmy by zároveň měly mít na paměti, že porušení zákona může mít vážné důsledky. Sankce mohou dosahovat stovek milionů korun. Kromě pokut může NÚKIB uložit i nepeněžité sankce, například pozastavení platnosti certifikace nebo dočasný zákaz výkonu funkce člena vedení.Nový zákon jako hrozba i příležitost
Zákon nepřináší jen nové povinnosti, ale také šanci na posílení odolnosti firem vůči kyberhrozbám. V době, kdy jsou útoky stále sofistikovanější, je ochrana dat a systémů zásadní pro udržení důvěry zákazníků i stabilitu trhu. Firmy, které se na novou regulaci připraví včas a důsledně, mohou získat konkurenční výhodu. Přijetí zákona je krok správným směrem, odpovídající aktuálním výzvám v oblasti kyberbezpečnosti. Úspěch však bude záviset na kvalitě implementace v jednotlivých firmách a na podpoře ze strany NÚKIB. „Zvláštní pozornost si zaslouží bateriová úložiště, která hrají klíčovou roli v moderní energetice. Jako decentralizované a často vzdáleně řízené systémy představují z pohledu kybernetické bezpečnosti významný rizikový bod. Kybernetický útok na tato zařízení by mohl narušit stabilitu přenosové soustavy, ohrozit vyrovnávací mechanismy v síti nebo způsobit výpadky dodávek. Nový zákon proto klade důraz na zabezpečení komunikačních rozhraní, systémů řízení a na důsledné řízení přístupů k těmto technologiím. Provozovatelé bateriových úložišť tak musí počítat nejen s technickými opatřeními, ale i s potřebou pravidelného auditu a aktualizace bezpečnostních politik,“ doplňuje Pavel Bursa z Resacs.
