Studenti ČVUT v Praze dodali do CERN unikátní mlžnou komoru

Redakce Redakce
— vydáno 30. června 2016

Studenti Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda spolu s Valerym Mezentsevem z Vysoké školy ekonomické v Praze vyvinuli pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN) celosvětově nejvyspělejší mlžnou komoru. Zařízení vzniklo v rámci start-up Nebulo a od června letošního roku si jej mohou prohlédnout návštěvníci výstavy Mikrokosmos v Ženevě.

Inzerce

Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou radioaktivitu. Jeho aktivní plocha má velikost 90 x 40 centimetrů. Zařízení disponuje několika světovými unikáty. Tvůrci do něj implementovali technologii CrystalView, díky níž je možné pozorovat děje v mlžné komoře v dosud nebývalém kontrastu a ostrosti. 

Mlžná komora s jejími autory. Zdroj: ČVUT
 

Prototyp jedinečného zařízení na zviditelnění radioaktivity vyrobili studenti ještě jako středoškoláci pro své Gymnázium Opatov v Praze. Právě tato mlžná komora zaujala tehdejšího generálního ředitele CERNu Rolfa-Dieter Heuera, který si přál, aby ji zkonstruovali pro CERN. 

Tuto na míru šitou mlžnou komoru studenti poprvé v historii vybavili robotickým systémem vsouvání radioaktivních zářičů, který umožňuje spatřit i umělou radioaktivitu. Aparát zahrnuje automatickou injektáž radioaktivního plynu radonu, jehož malé množství v mlžné komoře ilustruje poločas rozpadu jednotlivých chemických prvků. 

Hlavní inovátor společnosti Nebulo a současně student programu Elektrotechnika, energetika a management Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Ondřej Zbytek k projektu říká: „V úplných začátcích nikdo nevěřil, že můžeme uspět. Před pár dny jsme se ale stali nejmladšími partnery CERNu, kteří mu takto komplexní zařízení dodali,“ a dodává: „Náš příběh ukazuje, že když člověk nehledá výmluvy a jde vytrvale za svým snem, může dosáhnout něčeho neuvěřitelného.“ 

Další informace o projektu naleznete na stránce: https://www.nebulo.cz

Další článek: Třinecké železárny dosáhly zisku 2,78 miliardy korun