Pracovní úraz: jaké povinnosti mají zaměstnavatelé a co nesmí opomenout pracovníci?

uraz-4

Ing. Tomáš Trojan Ing. Tomáš Trojan
— vydáno 13. dubna 2026

Pokud se někdo zraní při výkonu povolání, má nárok na odškodnění pracovního úrazu. A že je o co se hlásit: podle Tomáše Becka ze společnosti Vindicia dosahuje tato kompenzace v průměru na milion korun. Co přesně mají zraněný zaměstnanec i jeho nadřízení dělat, aby celý proces odškodnění proběhl hladce?

Inzerce

Jaké povinnosti má zaměstnavatel bezprostředně po vzniku pracovního úrazu?

Zaměstnavatel musí bez meškání zapsat událost do Knihy úrazů. Prodává se speciální předtištěná kniha, ale poslouží i obyčejný, adekvátně označený sešit. Další povinností je kontaktovat pojišťovnu a pověřeného pracovníka, který zodpovídá za bezpečnost. Strojírenské firmy takové odborníky určitě mají – často si najímají externí experty, kteří bezpečnost hlídají. U těžkých úrazů zaměstnavatel kontaktuje Inspektorát bezpečnosti práce. Tyto kroky ale bohužel podceňují menší rodinné firmy, kde je třeba otec jednatel, matka účetní a další příbuzní pracují ve výrobě. Zodpovědnost se jaksi rozpije, nikdo netuší, co je třeba v případě úrazu dělat. A tento zmatek proces odškodnění komplikuje.

Jaké povinnosti má zaměstnanec při hlášení pracovního úrazu?

Důležité je úraz neprodleně nahlásit nadřízenému, který okamžitě začne situaci řešit. Jestliže to stav nedovolí, třeba když je zaměstnanec v bezvědomí, řeší a hlásí to kdokoliv, kdo byl přítomný. Zaměstnanec také podepisuje záznam o tom, jak se úraz stal, jaké byly příčiny a okolnosti. Pozor, zde nepodepisujte nic, co neodpovídá realitě. Pokud vám není dobře a jste v šoku, nikdy nic nestvrzujte podpisem, a to ani prázdný papír. Už jsme řešili případ, kdy byl zaměstnanec vážně zraněný a v těžkém šoku – než vůbec přijela sanitka, donutila ho firma podepsat prohlášení, že si za vše může sám. Sice se nám to podařilo zvrátit, ale bylo to velmi obtížné.

Jak probíhá šetření pracovního úrazu na pracovišti a kdo se ho účastní?

Zásadní roli hrají samotný poškozený, svědci, nadřízený a bezpečák. Když ve výpovědích panuje nesoulad, řeší se síla důkazů. To znamená svědectví. Vše se usnadní, pokud existují záznamy z kamer. V komplikovaných případech se do toho vkládá i Inspektorát bezpečnosti práce. Případ může skončit i u soudu – pokud za úrazem stál zcela zanedbaný servis stroje, nebo nezákonné přetěžování personálu.

Pracovní úraz nezřídka odhalí různé nekalé praktiky společností. Některé firmy nutí zaměstnance k velmi náročným přesčasům a jejich hodiny rozepisují na mrtvé duše – tedy neexistující pracovníky. Když se vinou únavy stane úraz, pro podobné nesolidní zaměstnavatele je to samozřejmě obrovský problém.

Jaké dokumenty musí zaměstnavatel vyhotovit při vyšetřování pracovního úrazu?

Záznam, svědectví, zápis z kamerového záznamu minutu po minutě. To pak hlásí a předává pojišťovně, popřípadě inspektorátu. Zaměstnanec by si měl zase pohlídat, aby jeho lékařská zprava obsahovala diagnózu PRACOVNÍ ÚRAZ, tento krok je velmi důležitý. A malý tip – doporučujeme neposílat průběžné zprávy, ale až tu finální, kde jsou jasně stanoveny všechny následky úrazu. Z naraženiny se totiž běžně vyklube výrazně více limitující zlomenina. Informujte pojišťovnu až o zlomenině, nikoliv o původním podezření na pouhé naražení.

Jak se vypočítává náhrada škody za pracovní úraz (bolestné, ztížení společenského uplatnění, ztráta na výdělku atd.)?

Závažnost zranění a jeho následků je určena body. Čím horší důsledky, tím více bodů. Hodnota jednoho bodu odpovídá vývoji průměrné mzdy – jedná se vždy o setinu průměrné mzdy v uplynulém čtvrtletí. A nejde jen o bolestné, což jsou bezprostřední následky úrazu – tedy bolest, operace, úvodní léčba. Odškodnění pracovního úrazu zahrnuje i kompenzaci cestovného, ošetřovného, nákupu zdravotních pomůcek, samozřejmě také ztížení společenského uplatnění, pokud má úraz vliv na život poškozeného i rok od ukončení léčby. A systém myslí i budoucnost poškozeného – firma mu musí držet místo. a pokud nezvládne vykonávat původní pozici, za stejnou odměnu mu musí najít náhradní, snadnější. Pokud se to nepodaří, pak vyplácí vysoké odstupné. Ve hře jsou i renty, náhrady výdělku a podobně.

Kdy může být zaměstnanec spoluodpovědný za vznik pracovního úrazu?

Je třeba brát v úvahu, že většina úrazů vznikne nějakým opomenutím a chybou pracovníka. Zaměstnanec někde drží ruku déle, než by měl, uklouzne, uhodí se, nebo se přehlédne. A systém s tím počítá. O odškodnění nebo jeho část proto lidé přijdou jen v případě, že se velmi výrazně proviní proti pravidlům. Například se jim úraz stane v části provozovny se striktně omezeným přístupem, když ignorují povinné bezpečnostní pomůcky, nebo typicky když jsou pod vlivem alkoholu či drog.

Jak se řeší pracovní úrazy u agenturních zaměstnanců?

Tady je třeba zpozornět. Oficiálně jde o úplně stejné řešení jako u klasických zaměstnanců. Odškodnění se ale uplatňuje z pojistky agentury, ne od firmy, kde se úraz stal. Stát jednoduše chrání zaměstnance a usiluje o to, aby v případě úrazu došlo je spravedlivému odškodnění. Pokud něco zanedbala firma, která si lidi od agentury najala, může být požadována refundace. Velmi biti jsou ale brigádníci, kteří se nemohou spolehnout na dorovnání mzdy, ale jen na to, co konkrétně je v dohodě. Takže třeba jen tisícové částky. A kdo vůbec nemá šanci? Ti, kteří jsou zaměstnaní načerno. Jakmile neexistuje záznam o jejich úvazku, bohužel chybí i právní ochrana.

Jaké jsou nejnovější trendy v prevenci pracovních úrazů v českém průmyslu?

Zůstává to u klasiky – tedy u opravdu efektivních školení, u kvalitních bezpečnostních pomůcek, u disciplíny zaměstnanců i dobře nastavených pravidel. A trendem je čím dál častější zapojování kamer.

Jak digitalizace a nové technologie mění proces evidence a šetření pracovních úrazů?

Teoreticky by měly celý proces zpřehlednit, zrychlit a celkově zefektivnit. Ale popravdě řečeno jsme zájem o tyto technologie zatím nezaznamenali – nejčastěji se setkáváme s tím, že lidé vše řeší klasicky papírově.

Co by měli zaměstnavatelé zlepšit, aby se snížil počet pracovních úrazů ve strojírenském sektoru?

Dodržovat pravidla, věnovat čas proškolení zaměstnanců, mít bezpečnostního technika s certifikací a zařídit správný servis strojů, protože údržba je pro bezpečnost stroje zásadní. Určitě se nevyplatí podcenit školení hned 2x ročně, o kterém bude jasný a podepsaný záznam. Jestliže firma změní směrnice, opět by s tím měli být zaměstnanci obeznámeni a stvrdit to podpisem.

Další článek: Hannover Messe 2026 nabídne nový sektor pro obranný průmysl