Rozhovor: Jaderné know-how v ČR a dostavba elektrárny Dukovany

i1676421813 Ing. Tomáš Trojan
— vydáno 24. června 2020

Téma dostavby jaderných bloků v Dukovanech je stále na stole. V té souvislosti se skloňují různí dodavatelé a řeší se i otázka soběstačnosti České republiky. Jednou z firem, která má potřebné znalosti i zkušenosti, je příbramský ZAT. Přinášíme vám rozhovor s členem představenstva této společnosti, panem Ivem Tichým.

Jak si stojíte, jako česká firma, z pohledu jaderných zakázek v Evropě i ve světě?

Máme celkem dobré skóre. Naše systémy a know-how jsou nasazeny na deseti procentech jaderných elektráren ve světě a třiceti procentech v Evropské unii. Řadíme se tak mezi přední dodavatele jaderných technologií ve světě. Vyvíjíme, vyrábíme a nasazujeme řídicí systémy jak pro velké jaderné reaktory typu VVER 440, VVER 1000 a VVER 1200, tak pro malé a výzkumné reaktory a související jaderné technologie. Také obě jaderné elektrárny u nás i na Slovensku jsou řízeny českým řídicím systémem. Aktuálně máme rozpracované zakázky ve Francii, Finsku, Arménii, v Maďarsku, na Slovensku i v České republice.

Co vše jste schopni na jaderné elektrárně řídit?

V podstatě celou jadernou elektrárnu. Naše systémy řídí téměř ze sta procent například Jadernou elektrárnu Dukovany. Od roku 2011 nasazujeme už čtvrtou generaci našeho řídicího systému SandRA, což je zkratka Safe and Reliable Automation. Jde o moderní systém třídy Distributed Control System navržený pro náročná průmyslová odvětví vyžadující vysokou spolehlivost a dlouhou dobu života řídicího systému.

Na jaderné elektrárny, stejně jako na tepelné či vodní, dodáváme jak komplexní, tak dílčí řešení. Mezi naše nejúspěšnější produkty v oblasti jaderné energetiky patří systém řízení a kontroly regulačních tyčí pro primární část jaderné elektrárny (RRCS) a systém řízení výkonu reaktoru (RCS). Jejich úkolem je regulovat, zpomalovat či v případě nutnosti zastavit štěpnou reakci v reaktoru.

Jak je složité uspět v mezinárodních tendrech v dodávkách systémů, které řídí chod jaderné elektrárny?

Jednoduchá otázka, na kterou není stručná odpověď. Obecně lze říci, že musíte jako v každém oboru, ve kterém chcete být úspěšní, disponovat směsicí faktorů a know-how, které do sebe perfektně zapadají. Každá jaderná elektrárna je originál, ať už v rámci rekonstrukce či výstavby. Díky vlastnímu zázemí máme inženýring projektů, včetně vývoje řídicích systémů, pevně v ruce, umíme rychle reagovat na potřeby zákazníka a přizpůsobit řídicí systém jeho požadavkům. Může to znít jako fráze, ale u řídicích systémů pro jádro, kde jsou stanoveny jedny z nejnáročnějších požadavků nejenom v oblasti bezpečnosti, je to naše velké know-how a značná konkurenční výhoda. V neposlední řadě, díky čemuž získáváme zakázky na zahraničních trzích, je naše schopnost splnění místní legislativy i tvrdých mezinárodních předpisů.

Ve světě není mnoho firem, které mohou dodávat řídicí systémy pro primární okruh jaderných elektráren na evropský trh. ZAT je jednou z nich. Co musíte splňovat?

Pokud chce firma uspět na tak náročném trhu, jako je jaderná energetika, musí mít schopnost pochopit a přizpůsobit se zvyklostem a požadavkům dozorových orgánů pro jadernou bezpečnost a provozovatelům jaderných technologií. Znalost místní legislativy a splnění tvrdých mezinárodních předpisů je proto zásadní. My jsme například uspěli v obou posledních tendrech na dodávku řídicích systémů na rekonstrukci i výstavbu jaderných elektráren ve Finsku. Přitom jsou podle generálního ředitele společnosti Fennovoima, která chystá výstavbu nové jaderné elektrárny Hanhikivi, finské bezpečnostní předpisy v oblasti jaderné energetiky jedny z nepřísnějších na světě. Stejně, jako znalost tamní legislativy, je také zásadní nastavení interních procesů ve firmě. Na našich pracovištích v Příbrami a Plzni máme dlouhodobě zavedené procesy podle mezinárodních norem, v průběhu roku také procházíme tvrdými audity ze strany českých i evropských zákazníků. V podstatě u nás probíhají audity téměř kontinuálně.

Kolik stojí takový vývoj řídicího systému?

Ročně investujeme do vývoje přibližně 30 milionů korun, a to bez ohledu na stav ekonomiky či další vlivy, jako je aktuálně koronavirus. Tyto prostředky jdou do vývoje všech segmentů trhu, na které cílíme, tedy i pro tepelnou a vodní energetiku, průmysl, drážní systémy, plynárenství a smart systémy. Ve svém portfoliu se zaměřujeme i na vývoj a implementaci technologií z oblasti Průmyslu 4.0, IoT technologií, inteligentních bezdrátových systémů a nadstavbových manažerských systémů. Vyvinuli jsme a úspěšně nasazujeme platformu SimONet pro bezdrátový sběr dat, jejich uložení, vyhodnocení a vizualizaci prostřednictvím technologie IoT. 

V oblasti jaderné energetiky jsme do vývoje systémů RRCS a RCS za posledních pár let investovali téměř 60 milionů korun. V loňském roce jsme například po čtyřletém vývoji představili patentovanou technologii – novou generaci systému RRCS.

Čeho se patent týkal?

Pro reaktory VVER 1000 a VVER 1200 jsme na vlastní platformě SandRA vyvinuli nový systém pro řízení regulačních tyčí RRCS s přesnějším vyhodnocováním jejich polohy a schopným pracovat i při jednoduché poruše čidla nebo kabelové trasy. Výhodami jsou také zkrácení doby údržby systému při plánovaných odstávkách, životnost třicet let a zlepšení kvality kontroly aktivní zóny, kdy je k dispozici rozsáhlejší diagnostika mechanického stavu pohonu, klastru a palivové kazety. Vývoj probíhal ve spolupráci se Škodou JS.

Aktuálně se otevírá téma dostavby nových jaderných bloků v České republice. Plánujete se tendru účastnit?

Kdo jiný, než české firmy, by měly být součástí dostavby jaderných bloků u nás. Pokud by se na projektu podílely jen velmi málo, v dodávkách do zahraničí jim to zkomplikuje situaci. Těžko někomu vysvětlíte, že chcete dodávat na jiný trh, ale doma jste zakázku nezískali. Pro účast v připravovaném projektu máme veškeré kompetence včetně referencí z realizovaných zakázek na jaderných elektrárnách u nás i v zahraničí. Ostatně náš řídicí systém řídí i současné bloky jaderných elektráren Dukovany a Temelín.

Další článek: MSV v Brně letos nebude, Veletrhy Brno chtějí podat žalobu na stát