Sobotka a Mládek dnes povedou jednání s magnátem Mittalem

Peníze na nové technologie vedoucích k úsporám energie při výrobě oceli by firma mohla získat v letech 2014 až 2020 z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který spravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, a z Operačního programu Životní prostředí, které je v gesci ministerstva pro životní prostředí. Významnou část investice si má ale podnik hradit ze svých zdrojů.  

ArcelorMittal Ostrava dostal evropské dotace na modernizaci a ekologizaci provozu již v minulém programovacím období mezi lety 2007 a 2013. MPO uvedlo, že šlo zhruba o osm milionů z OP Podnikání a inovace, dalších zhruba 43 milionů pak firmě přinesla účelová podpora výzkumu a vývoje. 

Letos v únoru společnost oznámila, že dokončila výběr dodavatelů šesti ekologických investic za více než 530 milionů korun. Všechny projekty mají být hotovy ještě letos a huť má díky nim snížit emise o 137 tun prachu za rok. Náklady mají z 90 procent zaplatit evropské dotace. Huť dlouhodobě uvádí, že plní veškerá ekologická nařízení, i tak ale patří mezi největší znečišťovatele životního prostředí v Moravskoslezském kraji. 

ArcelorMittal Ostrava má i s dceřinými společnostmi přes 7500 zaměstnanců. Ročně vyrábí dva miliony tun oceli, která se uplatňuje zejména ve stavebnictví a strojírenství. Je jediným výrobcem silničních svodidel a elektrotechnické oceli v Česku. Huť, která je v provozu více než 60 let, převzala skupina ArcelorMittal v roce 2003. 

Mateřské skupině ArcelorMittal klesl v prvním čtvrtletí letošního roku hrubý provozní zisk (EBITDA) o 21 procent na 1,38 miliardy amerických dolarů (33,3 miliardy korun). Společnost, která má sídlo v Lucembursku, současně zhoršila svůj výhled zisku na letošní rok kvůli slabšímu výkonu v USA a poklesu cen železné rudy, který bude mít dopad na těžařskou divizi.