Analýza: České ekonomice se bude dařit i nadále, její růst se však zpomalí

S ohledem na silné ekonomické vazby České republiky na eurozónu, která patrně i nadále poroste poměrně pomalým tempem, bude těžké dosahovat výrazně rychlejšího růstu. Vyplývá to z nové ekonomické analýzy, kterou vypracovala společnost Deloitte. 

„Zásadními faktory vývoje HDP v příštím roce by měly být mírný růst v eurozóně, nízké ceny komodit ve světě, pokračující velmi uvolněná měnová politika ČNB, a mírně pozitivní fiskální impuls vzhledem ke schváleným parametrům státního rozpočtu na rok 2016,“ uvedl Miroslav Svoboda, vedoucí partner v oddělení finančního poradenství Deloitte Česká republika.

„Nejde o žádné dramatické zhoršení situace, pouze k růstu HDP nebudou přispívat mimořádné faktory, které stály za akcelerací v roce 2015. Vzhledem k významu mimořádných faktorů působících v roce 2015 je vhodnější dívat se na roky 2015 a 2016 jako celek, neboť mimořádně rychlý růst HDP v roce 2015 zároveň stanovil vysokou laťku pro rok 2016 a patrně tak způsobí, že růst v roce 2016 bude nižší, než by jinak mohl být,“ řekl David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte a doplnil, že „… průměrné tempo růstu HDP v letech 2015–2016 by mělo dosáhnout 3,6 procenta. To je údaj, který zhruba koresponduje s výsledky ostatních středoevropských ekonomik.“

Krátkodobá prognóza v eurozóně pro rok 2016

• Ekonomická situace v eurozóně se stabilizovala, růst je však malátný.
• Rizikem je dopad zvyšování úrokových sazeb Fedu na rozvíjející se trhy a zvýšená volatilita finančních trhů.
• Stimulem pro globální ekonomiku jsou nízké ceny komodit.
• Průměrné tempo růstu HDP v letech 2015–2016 by mělo dosáhnout 3,6 procenta.
• Průměrná míra nezaměstnanosti by měla klesnout na 4,9 procenta.

„Ačkoli ekonomika ožila, inflace stále spí. V blízkosti nuly jí drží nízké ceny komodit. Na konci roku 2015 se celková inflace pohybovala v blízkosti nuly, jádrová inflace (nezahrnující ceny potravin, pohonných hmot, regulované ceny a dopady změn sazeb nepřímých daní) mírně nad jedním procentem,“ poznamenal David Marek. 

S měnovou politikou to bude (prozatím) velmi snadné. Úrokové sazby se změní nejdříve v roce 2017, respektive je nereálné očekávat zvyšování úrokových sazeb, dokud je v platnosti kurzový závazek vyhlášený centrální bankou v listopadu 2013. Závazek ČNB držet kurz koruny nad hladinou 27 korun za euro bude v platnosti celý letošní rok a okamžik opuštění kurzového závazku se bude spíše dále odsouvat dále di budoucnosti. 

Z pohledu fiskální politiky dluh vládního sektoru by měl setrvat na 40 procentech HDP, neboť negativní vliv rozpočtového deficitu bude kompenzován pozitivním vlivem růstu nominálního HDP. 

„Nutno poznamenat, že k vývoji dluhu výrazně pomáhají nízké úrokové sazby. Na extrémně nízké úrokové sazby, stejně tak jako na rychlý růst ekonomiky, ovšem nelze spoléhat do nekonečna a k dosažení trvale udržitelných veřejných financí, ve smyslu stabilizace poměru dluhu k HDP, bude nutné schodek vládního sektoru dále snížit,“ dodal Miroslav Svoboda. 

Relativně nízké zadlužení, naplánované snižování schodků vládního sektoru a makroekonomická stabilita zaručují České republice stabilní rating. Dosažení lepší ratingové známky bude vyžadovat fiskální disciplínu a zvýšení ekonomické výkonnosti České republiky. 

Střednědobý výhled (2017–2021)

• V letech 2017–2021 poroste globální ekonomika tempem 3,9 procenta.
• Průměrné tempo růstu HDP České republiky v letech 2017–2021: 2,2 procenta.
• HDP na obyvatele v paritě kupní síly v roce 2021: 88 procent průměru EU

Míra nezaměstnanosti by v letech 2017–2021 měla v průměru dosahovat 5,3 procenta. Celková zaměstnanost v absolutním vyjádření by měla v průměru činit 4,99 milionu osob, za předpokladu, že zvolna klesající populaci v produktivním věku budou kompenzovat zvyšující se míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti. Průměrná mzda se bude zvyšovat o 4,5 procenta nominálně, resp. 2,7 procenta v reálném vyjádření. 

Celá studie s názvem Výhled české ekonomiky na rok 2016 je k dispozici na stránce: edu.deloitte.cz.