Rychlý přehled

  • Vyhodnocení letošního ročníku Kontakt-Kontrakt

    Sedmnáctý ročník kooperační akce Kontakt-Kontrakt (K+K) proběhl ve dnech 6. až 9. října 2026 během 67. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Tým Regionální hospodářské komory za finanční podpory statutárního města Brna v rámci projektu „Centrum mezinárodního obchodu“ letos na K+K propojil 338 firem i řadu podnikatelských institucí ze 30 zemí světa a zprostředkoval jim bezmála tisícovku schůzek.

    Regionální hospodářská komora Brno na příští rok chystá Kontakt-Kontrakt v termínech konání dvou významných veletrhů, a sice veletrhu AMPER (16.–18. 3. 2027) a veletrhu MSV Brno (14.–17. 9. 2027).

  • Průmysl brzdí. Firmy se více bojí nedostatku zakázek

    Říjnová data Českého statistického úřadu ukazují výrazné zhoršení nálady v českém průmyslu. Indikátor důvěry v odvětví klesl o 5,6 bodu na 90,5 a poprvé od května převažují podniky, které v příštích třech měsících očekávají pomalejší růst výroby.

    Hlavním problémem je nedostatečná poptávka, kterou jako bariéru uvádí přibližně 43 procent průmyslových podniků. Naproti tomu nedostatek zaměstnanců trápí jen asi 12 procent firem. Významnou překážkou zůstávají také drahé energie a vstupy. Využití výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu navíc kleslo na 82,1 procenta.

    Změna nálady v průmyslu přichází v době, kdy se ochlazuje také pracovní trh. Podle Úřadu práce ČR bylo na konci září evidováno 368 377 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných dosáhl 5 procent. Na jedno volné pracovní místo připadalo přibližně 3,5 uchazeče. Nejvyšší nezaměstnanost vykazují Ústecký a Moravskoslezský kraj, tedy regiony výrazně závislé na průmyslu.

    Říjnový průzkum zatím nevěstí krizi, naznačuje však konec období, kdy si zaměstnanci mohli vybírat z velkého množství pracovních nabídek. Firmy jsou opatrnější při náboru a více zvažují každé nové pracovní místo. Pro zaměstnance to znamená rostoucí význam kvalifikace a připravenosti na změny. Trh práce se postupně ochlazuje a nedostatek pracovníků už tak nemusí být hlavním problémem českého průmyslu.

  • AI se stává běžnou součástí pracovního dne

    Podle aktuálního průzkumu společnosti ZEBR.AI, výhradního distributora GFI produktů v ČR a SR, mezi českými a slovenskými IT pracovníky, využívá nástroje generativní AI alespoň několikrát týdně 89 % dotázaných. Průzkum proběhl v rámci říjnové série konferencí ZEBR.AI Cyber Roadshow 2026 v Praze, Ostravě, Bratislavě a Košicích.
    Nejčastěji AI pomáhá IT profesionálům při vyhledávání informací, stále významnější roli však získává také v kybernetické bezpečnosti a automatizaci firemních procesů. Přestože většinově vnímají AI především jako užitečného pomocníka, její rozvoj v nich současně vyvolává obezřetnost, nejistotu a obavy
    z možných rizik.
    Nejzajímavější zjištění z průzkumu:
  • Nedostatek vody ohrožuje průmysl

    Nedostatek vody nebo její zhoršenou kvalitu považují oslovení manažeři velkých průmyslových firem v Evropě za srovnatelnou hrozbu pro provoz jako kybernetické útoky či výpadky v dodavatelských řetězcích. Více než polovina očekává, že nedostatečná dostupnost nebo zhoršená kvalita vody budou do roku 2031 vážnou překážkou růstu jejich firmy. Vyplývá to z průzkumu o dopadech nedostatku vody na evropský průmysl (The Water Crunch Report), který zveřejnila společnost Schneider Electric, globální lídr v oblasti energetických technologií.

    Nedostatek vody se už promítá do nákladů průmyslových firem. Podle 44 procent oslovených manažerů jim za poslední dva roky zvýšil provozní náklady. Větší tlak na rozpočty na infrastrukturu a údržbu zaznamenalo 38 procent respondentů. U 30 procent vedly problémy s vodou ke komplikacím v dodavatelských řetězcích. Podle 44 procent oslovených průmyslových manažerů by závažný výpadek dodávek vody ovlivnil provoz jejich firmy už během prvních 24 hodin.

    S digitalizací vodárenských systémů roste také význam jejich ochrany. Více než polovina respondentů z průmyslu i vodárenských společností řadí kybernetické hrozby mezi hlavní rizika, která musí řešit.

  • Výrobci železniční techniky z EU přicházejí o zakázky za 100 miliard eur ročně

    Podniky železničního průmyslu z členských zemí EU mají podle studie World Rail Market Study 2026 přístup pouze k 56 procentům světového trhu. Obchodní bariéry jim znemožňují ucházet se o zakázky v hodnotě přibližně 97 miliard eur ročně. Na zahraničních trzích narážejí například na požadavky na místní výrobu, povinná partnerství či předávání technologií. V Evropě přitom čelí konkurenci zejména asijských firem, jejichž nabídky mohou zvýhodňovat státní subvence. Více ZDE.

Zobrazit nejnovější