Výběr PLM začíná u každodenní práce uživatelů

Strojírenské firmy dnes využívají výkonné nástroje pro konstrukci i přípravu výroby. Vytvářejí podrobné 3D modely, výkresy a NC programy. Při předávání práce mezi odděleními však stále mohou spoléhat na sdílené složky, e-maily nebo osobní domluvu. S rostoucím počtem zakázek a variant výrobků je pak stále obtížnější udržet přehled o tom, která data platí, kdo s nimi pracuje a kde se nachází jejich aktuální verze.

PLM, tedy řízení životního cyklu výrobku, vytváří prostředí pro správu těchto dat, jejich změn a souvisejících pracovních postupů. Jeho zavedení ale ovlivní práci celé řady lidí. Aby firma dokázala správně určit rozsah řešení, potřebuje nejprve porozumět jejich potřebám a vazbám mezi jednotlivými činnostmi.

Různé pohledy na společné potřeby

Konstruktér posuzuje PLM podle toho, jak snadno najde sestavu, znovu použije existující díl nebo vytvoří novou revizi. Technolog potřebuje vědět, zda jsou podklady uvolněné a co se změnilo. Pracovník výroby chce rychle otevřít platnou dokumentaci. Vedoucí potřebuje mít přehled o průběhu schvalování a odpovědnosti za jednotlivé kroky.

Zkušenosti z projektů ve výrobních firmách ukazují, že velká část potřeb se opakuje. Každý je pouze popisuje jazykem své profese. V principu potřebují lidé dohledat správné informace, poznat jejich stav a mít jistotu, že pracují s platnými podklady.

Samostatně sepsané požadavky proto často působí jako dlouhý seznam funkcí. Jakmile ale společně projdeme konkrétní pracovní postup, ukáže se, kde jedno řešení pomůže několika oddělením zároveň. Zároveň vyjdou najevo místa, která je potřeba vyjasnit. Typickým příkladem je okamžik, kdy konstrukce považuje podklady za dokončené a technologie je může bezpečně převzít.

Budoucí způsob práce si projít před nákupem

V AXIOM TECH proto se zákazníkem připravujeme uživatelské scénáře ještě před pořízením systému. Zachycujeme v nich konkrétní činnosti, zapojené role, používaná data i způsob

předávání výsledků. Uživatelé tak v navrhovaném řešení poznají vlastní práci a mohou posoudit, co se pro ně skutečně změní.

Jedním ze scénářů může být změna již uvolněné součásti. Společně projdeme, kdo změnu zahájí, kdo posoudí její dopad na dokumentaci a přípravu výroby, kdo ji schválí a jak se o ní dozvědí další pracovníci. Důležitou otázkou je také to, jak změna ovlivní rozpracované zakázky.

Současně mapujeme dnešní způsob práce. Kde lidé dohledávají podklady? Co přepisují ručně? Které předání závisí na tom, že si dva kolegové zavolají? Porovnání ukáže nejen očekávané zlepšení, ale také nové povinnosti uživatelů. Údaj správně zadaný už v konstrukci může ušetřit práci technologovi. Jednoznačný stav dokumentace zase omezí ověřovací dotazy z výroby.

Z jednotlivých očekávání tak vznikne společné zadání a případné dělení do smysluplných etap. Scénáře zároveň umožní později ověřit, zda systém skutečně podporuje dohodnuté postupy a zda přináší očekávaný efekt.

Začít může i malý tým

Potřeba řízené dokumentace se netýká jen velkých podniků. Rozhodující není počet zaměstnanců, ale množství dat, změn a vazeb, se kterými lidé každodenně pracují. I malý konstrukční tým může ztrácet čas hledáním souborů nebo ověřováním správné revize.

První nasazení proto může mít podobu bezpečného úložiště s řízenými přístupy, přehledem revizí a snadným vyhledáváním. Na tomto základu lze postupně rozvíjet další oblasti PLM. V prostředí Siemens Teamcenter můžeme přidávat schvalování, změnové řízení, práci s kusovníky nebo podporu technologické přípravy výroby.

Rozsah vždy vychází z toho, co zákazník potřebuje vyřešit a co dokáže organizačně zvládnout. Každá etapa by měla mít konkrétní přínos. Postupně se lze dostat až k propojení PLM s ERP a MES/MOM. V takovém prostředí už není cílem dostat všechna data do jednoho systému, ale jasně určit, kde vznikají, kdo za ně odpovídá a jak se předávají dál.

Data musí navazovat od konstrukce až k výrobě

Pro zákazníka není nejdůležitější seznam jednotlivých softwarových nástrojů. Podstatné je, jak zapadnou do jeho pracovního postupu.

Při změně modelu například potřebuje vědět, kterých výkresů, kusovníků, technologických postupů nebo výrobních podkladů se změna týká. Musí být jasné, co je potřeba zkontrolovat, znovu schválit a předat do dalších systémů.

Ještě důležitější jsou tyto vazby u firem, které vyvíjejí vlastní výrobky kombinující mechaniku, elektroniku a software. Jedna změna zde může zasáhnout několik profesí. Výměna elektronické součástky může vyžadovat úpravu mechanického uložení, zapojení i softwaru a následné opakování zkoušek.

PLM v takové situaci pomáhá propojit související podklady, zapojit odpovědné pracovníky a zachovat informaci o tom, co se změnilo, proč a z jaké konfigurace tým vycházel. Právě na

podobných scénářích si firma nejlépe ověří, zda navrhované řešení odpovídá skutečné spolupráci jejích týmů.

Od výběru k fungujícímu řešení

Po dokončení výběru by měl zákazník vědět, jak budou jeho lidé se systémem pracovat, které problémy, která etapa vyřeší a co zavedení vyžaduje od samotné firmy. Zapojení uživatelů už do přípravy pomáhá tyto otázky vyjasnit včas a dát implementaci konkrétní cíl. Tento postup nám také umožní správně odhadnou náklady na implementaci a vyčíslit postupné uvolňování prostředků na licence a jednotlivé implementační celky.

Zkušenosti z realizovaných projektů potvrzují, že čas věnovaný přípravě se vyplatí. Firma ví, proč PLM zavádí, a uživatelé rozumějí tomu, co jim má nový způsob práce přinést. To je základ pro systém, který nebude pouze spravovat data, ale podpoří každodenní práci od konstrukce přes technologii až po výrobu.

Autoři: Petra Ohlídalová a Jakub Černý, AXIOM TECH