Konsolidace pročistí trh 3D tisku. Přežijí technologie se skutečným přínosem

Aditivní výroba je pevnou součástí průmyslové výroby. Nedošlo k tomu revolucí, ale postupným prosazením 3D tisku v aplikacích, kde nabízí ekonomicky i technologicky smysluplné řešení. Podle Tomáše Soókyho, majitele společnosti Admasys, nyní obor vstupuje do další fáze.
Inzerce
Ticho před bouří. Tak popisuje Tomáš Soóky současný stav oboru aditivní výroby. Výrobci se spojují a čelí sílící konkurenci, zejména z Číny. Do toho vstupují politické a geopolitické změny. Tiskárny přitom zvládají stále více a jejich ceny klesají. Na příkladu Formlabs nebo Bambu Lab je dobře vidět, jak rychle se technologie zdokonalují a stávají dostupnějšími. Čeká nás rychlejší vývoj, než na jaký jsme byli zvyklí.
Před deseti lety se o aditivní výrobě mluvilo jako o technologii, která zásadně změní průmysl. Jak to vidíte dnes?
Tomáš Soóky: Tato přehnaná očekávání náš obor v mnohém poškodila. Často se slibovalo něco, co nebylo možné splnit, ať už investorům, nebo uživatelům. S následky bojujeme dodnes. Aditivní výroba se ale stala běžnou součástí mnoha výrobních procesů. Místo revoluce přináší větší flexibilitu a efektivitu výroby. U naprosté většiny našich zákazníků tradiční a aditivní výrobní postupy fungují vedle sebe a vzájemně se doplňují.
S 3D tiskem jste spojil svůj život, od roku 2014 vlastníte jednu z největších firem v ČR, která nabízí firmám 3D tiskárny. Šel byste do toho znovu?
Podnikání v aditivní výrobě pro mě bylo příležitostí ovlivnit obor, který tehdy teprve získával na oblibě. Zároveň jsem si chtěl odpočinout od korporátu a vzít svůj osud do vlastních rukou. První tři až čtyři roky podnikání byly nesmírně náročné. Několikrát jsme zvažovali, zda vůbec pokračovat. Dnes bych ale odpověděl kladně.
Kde je úzké místo? Proč se aditivní výroba prosazuje ve firmách tak těžce?
Důvodů je několik. Když něco funguje, firmy nemají velkou chuť to měnit. Zavedení nové technologie stojí čas i peníze a někdo za něj musí převzít odpovědnost. Další překážkou jsou nedostatečné zkušenosti, byť se situace každým rokem zlepšuje. Pokud chce firma možnosti aditivní výroby využít naplno, musí pro ni umět také navrhovat díly. Konstruktér musí znát pravidla navrhování pro aditivní výrobu stejně dobře jako například pro obrábění. Najít zkušeného odborníka přitom není jednoduché. Naštěstí se ve firmách často najdou nadšenci, kteří s vhodným školením a externí pomocí dokážou zavedení technologie výrazně usnadnit.
Nevzniklo v průmyslovém 3D tisku příliš mnoho výrobců?
Vzniklo. Osobně jsem konsolidaci trhu čekal o dost dříve. Tento proces ale ještě zdaleka není u konce. Díky konsolidaci se náš obor stává zdravějším a stabilnějším, což nakonec prospěje všem – výrobcům i zákazníkům.
Desktop Metal skončil v insolvenci a kolem Nano Dimension a Markforgedu proběhla série akvizic a změn vlastníků. Co to podle vás vypovídá o zdraví celého odvětví?
Podle mě to vypovídá hlavně o rozdílu mezi očekáváním investorů a skutečnou poptávkou. Výrobci počítali s rychlejším růstem, než jaký přišel. I dobrá technologie potřebuje dost zákazníků, kteří za ni budou ochotni zaplatit. Samotný technologický přínos ještě nezaručuje, že výrobce ekonomicky obstojí. Přežijí značky a technologie, které mají prokazatelný přínos, nikoliv ty, které mají pouze dobrý marketing.
Admasys dlouhodobě nabízí technologie Markforged. Jak vnímáte jeho plánované převzetí Stratasys?
Osobně bych byl raději, kdyby Markforged koupil někdo jiný než Stratasys. Z pohledu Stratasysu to muselo být naprosto jednoznačné rozhodnutí, nejen kvůli technologiím a aplikacím, ale zejména vzhledem k částce, za kterou Markforged získali. Pro zákazníky Markforged je to zároveň dobrá zpráva z hlediska další podpory i dodávek materiálů a náhradních dílů. U Desktop Metal nebo Nexa3D naopak zákazníci zůstali v nejistotě, jak budou své stroje dál provozovat.
Které technologie průmyslového 3D tisku podle vás dnes skutečně ekonomicky fungují a u kterých je potenciál diskutabilní?
Přibližně 80 % potřeb trhu pokrývají dvě technologie: FFF (tisk roztaveného termoplastu) a SLS (selektivní laserové spékání prášku). U FFF sehrály zásadní roli levné čínské stroje. Výrazně snížily cenu, za kterou mohou firmy získat použitelnou tiskárnu pro prototypování, přípravky nebo výrobu menšího počtu funkčních dílů. SLS zase dominuje u průmyslových zákazníků, kde plná automatizace výrobního procesu, bezpečnost dat a nízká cena dílu je převažující výhodou.
Je dnes sériová aditivní výroba realitou nebo zůstává jen snem?
Záleží na oboru a konkrétní aplikaci. U tradičních aplikací se aditivní výroba prosazuje pomalu. V nově vznikajících oborech, například ve výrobě dronů, má naopak jasnou převahu.
Kde dnes vidíte aplikace, u kterých už 3D tisk jednoznačně prokázal své výhody?
Nemůžeme samozřejmě opomenout prototypování, výrobu přípravků nebo malosériovou výrobu funkčních dílů. Vedle těchto dnes již běžných aplikací ale vidíme i další oblasti, do kterých aditivní výroba proniká ve větším měřítku. Jednou z nich je slévárenství. Například dodavatel leteckých dílů potřeboval vyrábět odlitky, pro které se nevyplatilo zhotovovat formu. Šlo o malé série, složité tvary a krátké termíny. Použil technologii, při které model míří do keramické skořepiny přímo z 3D tiskárny. Doba dodání složitého odlitku se tak zkrátila z měsíců na dny a náklady klesly o řád. Pryskyřice bez antimonu se vypálí s minimem popela a nezanechává vměstky v odlitku.

Můžete mi dát nějaký příklad z oblasti obrábění?
Určitě. Výrobce přesných dílů pro automobilový průmysl nechal vyrobit 3D tiskem vysokotlakou upínku soustružnického nástroje pro obrábění inconelu a titanu. Vnitřní kanály přivádějí médium přímo do místa řezu, kde láme dlouhou třísku a chladí břitovou destičku. Konvenční cestou by se tento díl vyráběl jen velice nákladně, s řadou vrtání a následného zaslepování. 3D tiskem díl vzniká z oceli 16MnCr5 ve vrstvě 50 µm a doba stavby je 39 hodin.

Nezačínají levné stolní tiskárny ukusovat z trhu podstatně dražších profesionálních systémů?
Stolní 3D tiskárny udělaly velký technologický pokrok a pro řadu aplikací nabízejí dostačující výsledky. Jejich dostupnost pomáhá otevírat nové možnosti. Profesionální uživatel ale neposuzuje jen cenu stroje, ale také materiály, opakovatelnost výsledků, bezpečnost provozu a technologickou i aplikační podporu. Takže jakmile firma začne aditivní výrobu pravidelně využívat ve výrobě, vybere si zpravidla profesionální řešení.
Jaká je současná role Číny v aditivní výrobě?
Čína dokáže rychle převzít zavedené technologie, dále je rozvíjet a nabídnout je za konkurenceschopnou cenu. Evropští a američtí výrobci proto musí počítat s rostoucí konkurencí a přicházet s novými řešeními rychleji než dosud. Zákazník často přichází s konkrétním dílem a hledá způsob, jak ho vyrobit. Silnou pozici tak má dodavatel, který rozumí jeho výrobě a dokáže s ním odladit celý postup. U jednodušších aplikací, kde rozhoduje hlavně cena, bude tlak z Číny velmi výrazný.














